Viktor Turžanskij (1891 - 1976)

Režisér Viktor Turžanskij přispěl do světové kinematografie bezmála devadesáti filmy, které natočil v Německu, Francii, Spojených státech i v rodném Rusku. Narodil se jako Vjačeslav Konstantinovič Turžanskij v Kyjevě a pocházel z umělecké rodiny. Původně studoval malířství a dějiny umění, v roce 1911 přesídlil do Moskvy, kde prošel průpravou pod vedením slavného K. S. Stanislavského. Ještě v předvečer první světové války se začal prosazovat jako filmový režisér, příležitostně byl i hercem a například jen v roce 1915 realizoval deset titulů, vesměs podle knižních předloh.

Natalie Kovanko byla ostatně hvězdou jeho prvních filmů natočených ve Francii počátkem dvacátých let, stejně tak Turžanskij angažoval i další ruské emigranty, jako byl například Ivan Mozžuchin (CARŮV KURÝR – Michel Strogoff, 1926). I když se ve Francii začal prosazovat jako samostatný a úspěšný tvůrce, například na slavném filmu Abela Gance NAPOLEON (Napoléon, 1927) měl podíl jako asistent režie. Celosvětový ohlas tohoto snímku mu pak umožnil odjet do Hollywoodu, kde v roce 1928 natočil dva filmy (DOBRODRUH – The Adventurer, 1928).

Po návratu do Evropy přišla nabídka z Německa, kde opět s Ivanem Mozžuchinem natočil drama MANOLESCU, KRÁL DOBRODRUHŮ (Manolescu – Der König der Hochstapler, 1929). V Německu se Turžanskij na nějakou dobu usadil, i když pracoval nadále i ve Francii, ve francouzské a německé verzi pořídil například adaptaci Rostandovy hry ORLÍK (L'aiglon/Der Herzog von Reichstadt, 1931). Z tehdejší Turžanského početné filmografie připomeňme drama NEZNÁMÝ ZPĚVÁK (Le chanteur inconnu, 1931), které sice v dobovém kontextu nijak nevyniká, ale zprostředkovalo mu setkání se začínající herečkou Simone Simon (1910-2005), která se časem stala filmovou hvězdou a také Turžanského životní partnerkou.

Se Simone Simon pak natočil film OČI ČERNÉ (Lex yeux noirs, 1935), mezitím ale pokračoval i v práci s manželkou Natalií Kovanko. Ta byla hlavní ženskou hrdinkou dobrodružného příběhu VOLHA V PLAMENECH (Volga en flammes, 1934) natočeném s finanční účastí pražské společnosti AB Barrandov a také s českými herci v menších rolích. Oficiální rozchod s Natalií Kovanko následoval až v roce 1937, bývalá manželka se nakonec vrátila do Sovětského svazu a zemřela v Kyjevě.