Jiří Hron, vlastním jménem Jiří Michálek (někdy byl v titulkách uváděn jako Jiří Hron – Michálek), se narodil 18. dubna 1904 v Praze. Informace o jeho životě jsou však velmi strohé. Bez hereckých průprav se okamžitě upsal filmovému umění, kterému zůstal věren až do svých čtyřiceti let.
Pro svůj atraktivní zjev, vysokou postavu, melancholický výraz a jímavou mimiku byl vyhledávaným představitelem rozličných milovníků, nápadníků, snoubenců, ženichů, synů a šoférů vystupujících často v komickém hávu a v hlavních rolích.
Tyto role vytvořil například ve snímcích JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (profesor Beránek), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK a ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (jednoročák Marek), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II. (ženich František Vejvara), FALEŠNÁ KOČIČKA (lékař v sanatoriu), ŠVEJK V CIVILU (Aninčin milý), SEXTÁNKA (technik Mírný), MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (Fifin ctitel), LUPIČ (milovník), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (Karel Sezima), EROTIKON (železničář), TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA (František Vejvara), PRADLENKA JEHO JASNOSTI (myslivec František) či VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (Vendelín Hrom) a další.
Na začátku zvukové éry vytvořil také rozsahem svoji největší a nejznámější postavu poručíka Rudyho Eberleho, jehož strýček (Vlasta Burian) se vydává za inspekčního polního maršálka a dopomůže mu ke kariéře a k plukovníkově dceři Lili (Mána Ženíšková) v Lamačově úspěšné komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930). Pro Jiřího Hrona to však byla poslední výrazná role. Jeho hlasový projev se na zvukový materiál nehodil, a proto pro něj čeští režiséři našli pouhé epizodní roličky, zato však i v deseti snímcích ročně.