Zorka Janů (1921 - 1946)

Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, se narodila 9. července 1921 ve Štěchovicích, kde byli její rodiče na prázdninách (někdy bývá nesprávně uváděna Praha). Její matka Ludmila Babková (1890 až 1945) a starší sestra Lída Baarová (1914 – 2000) byly herečkami a otec Karel Babka (1886 – 1965) magistrátním úředníkem. Započala se studiem na gymnáziu. Při studiích se přihlásila do Voice – bandu a z kvinty odešla na pražskou konzervatoř. Současně hostovala v pardubickém Východočeském divadle v inscenaci „Léto“.

Zorka Janů byla skvělou vyzrávající herečkou, která měla větší talent než její starší sestra. Měla však deprese, které se s přibývajícím věkem ještě zhoršovaly, a pocity zbytečného sebepodceňování. Přes naivní dívky se v Městských divadlech vypracovala na charakterní herečku, ztvárňující mladé a vyzrálé temperamentní dívky. Hrála tak př. v „Malostranské humoresce“, „Zmoudření dona Quijota“, „Noci na Karlštejně“, „Herečce“ či „Emilii Galotti“.

Ve filmu debutovala v roce 1933 coby dvanáctiletá holčička v komedii Vladimíra Slavínského MADLA Z CIHELNY, ve které hrála hlavní roli její sestra Lída. Po čtyřech letech se před filmovou kameru vrátila v malinkých rolích ve filmech DĚVČATA, NEDEJTE SE! (studenka), ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA! (studentka Jiřina), CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (služebná u Třísků) či TULÁK MACOUN (modistka).

První velkou roli vytvořila ve snímku OHNIVÉ LÉTO (1939), kde opět hrála, ale už jako rovnocenná partnerka, se svou sestrou Lídou Baarovou, v tragické roli Červené Klárky. V následujícím roce sehrála velké postavy ve snímcích BARON PRÁŠIL (komtesa Karla Prášilová), MINULOST JANY KOSINOVÉ (Vlasta), PACIENTKA DR. HEGLA (dcera Ela Heglová), ČEKANKY (Jiřina Krátká) a krátkometrážní PODVOD S RUBENSEM (prodavačka u Růžičky).