Josef Šváb-Malostranský (1860 - 1932)

Josef Šváb - Malostranský byl nakladatel, kabaretiér, písničkář, režisér a scenárista, především je však dnes znám jako první český filmový herec. Se svou kulaťoučkou postavou, vykulenýma očkama a bodrým úsměvem vynikl v rolích dobrosrdečných chlapíků, často třeba sluhů nebo farářů.

Josef Šváb - Malostranský byl opravdu muž činu a zřejmě málokdy si nechal ujít nějakou významnou kulturní událost. Chlubil se, že byl prvním Čechem, jehož hlas zaznamenal Edisonův fonograf. Stalo se tak na Jubilejní výstavě v roce 1891. Když se dozvěděl, že se bude v Čechách točit hraný film, samozřejmě chtěl být zase první, jehož umění bude tímto způsobem zvěčněno. A tak začala jeho krátká, nicméně slavná spolupráce s průkopníkem české kinematografie Janem Kříženeckým.

Inženýr Jan Kříženecký, vášnivý fotoamatér, zakoupil přímo od firmy bratří Lumièrů kinematograf, aby mohl při příležitosti pražské Výstavy architektury a inženýrství roku 1898 natočit a také promítat první české filmy. Kromě jakýchsi filmových aktualit (POLEDNÍ VÝSTŘEL NA BAŠTĚ SV. TOMÁŠE apod.) to byly tři, v Národním filmovém archivu dodnes uchované výstupy Josefa Švába - Malostranského DOSTAVENÍČKO VE MLÝNICI (známé též jako Švábovo zmařené dostaveníčko), VÝSTAVNÍ PÁRKAŘ A LEPIČ PLAKÁTŮ (známo též pod názvem Pražský párkař a lepič plakátů) a SMÍCH A PLÁČ (neboli Sólový výstup pana Švába). Josef Šváb - Malostranský byl jejich autorem a hlavním protagonistou. Nejednalo se o snímky nijak originální, vlastně vypadaly podobně jako díla v počátcích většiny národních kinematografií. Prvenství a nadšení, s jakým byly natáčeny, se jim však upřít nedají.

Po prvních Kříženeckého pokusech následovala několikaletá přestávka české kinematografie. Ale kolem roku 1907 se u nás začalo opět točit a brzy se k filmu vrátil i Josef Šváb - Malostranský. Hrál asi v padesáti němých snímcích, především vedlejší komické úlohy. Z nejvýznamnějších, ve kterých se objevil, uveďme alespoň CIKÁNY (1921) a adaptaci Haškova DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA z roku 1926.