Bohumil Kovář (1865 - 1931)

Bohumil Kovář se narodil 24. června 1865 v Praze. Začínal roku 1885 v plzeňském Městském divadle, kde získával i první výraznější příležitosti. Prošel řadou kočovných souborů a od roku 1900 přešel už definitivně do Prahy. Jako herec, divadelní režisér, ředitel a oblíbený kabaretiér prošel řadou komických a kabaretních menších i větších pražských scén (nějaký čas působil též v Brně). V letech 1919 – 1922 se stal ředitelem Lidového divadla Uranie v Holešovicích. Ve 20. letech pokračoval v umělecké činnosti i ve Švandově divadle na Smíchově (jež kvůli finančním problémům v roce 1928 zaniklo). Nakonec Vávra hereckou dráhu dokončil v Intimním divadle (1929 – 1931), kde setrval až do své smrti (tato scéna ho přežila o pouhý jediný rok).

Oba tyto snímky se do dnešních dnů nedochovaly. O rok později byl ředitelem divadelní společnosti ve snímku SÁZKA O HUBIČKU (1921), opět režiséra Miroslava Josefa Krňanského. A ani tato komedie se už nezachovala (neznáme ani přesný obsah). Podle stejnojmenné humoresky Karly Tumy Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1925) natočil Svatopluk Innemann a Ferry Seidl komedii, ve které si Kovář zahrál faráře. Po jeho boku se představil například režisér Ferry Seidl, Filip Balek – Brodský a Milka Balek – Brodská, Jiří Plachý, Zdena Kavková, Vladimír Řepa, Božena Svobodová, Antonín Frič, Luigi Hofman, Nora Ferry, Hugo Haas, Josef Oliak, Václav Žichovský, Jan Richter, Josef Mužík, Růžena Denisová a další.

Další dva roky čile pokračoval ve filmování. Jako pantáta se zjevil v Hajského dramatu LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU (1926) s Karlem Machkem, Ludvíkem Veverkou, L. H. Strunou, Janem Markem, Jindřichem Plachtou, Janem Vávrou, Marií Grossovou, Máňou Ženíškovou, Milošem Hajským, Sašou Dobrovolnou, Václavem Srbem či Josefem Švábem – Malostranským. A též jako vojenský krejčí v PRAŽSKÝCH DĚTECH (1927) Roberta Zdráhala s Martou Friedmanovou, Ferry Seidlem, Janem W. Speergerem, Theodorem Pištěkem, Boženou Svobodovou, Bronislavou Liviou, L. H. Strunou, Janem Markem, Antonií Nedošinskou a Karlem Fialou v hlavních rolích. Film LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU se rovněž nedochoval.

V roce 1929, poslední filmovací rok Bohumila Kováře, se představil naráz v pěti snímcích. Byl například svatým Petrem u nebeské brány v další verzi komedie Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1929) režisérů Krňanského a Seidla, otcem mlynářem Horynou v Krňanského STARÉM HŘÍCHU (1929), režisérem v melodramatu HŘÍCHY LÁSKY (1929) Karla Lamače, železničářem ve světově proslulém erotickém dramatu Gustava Machatého EROTIKON (1929) a také karbaníkem v dalším dramatu režiséra a scenáristy Miroslava Josefa Krňanského ADJUNKT VRBA (1929). I když žil ještě další dva roky, žádnou filmovou nabídku již prakticky nevyužil.