Ludmila Innemannová (1868 - 1956)

Ludmila Lvová, která se proslavila jako Ludmila Innemannová, se narodila 3. srpna 1868 v Praze do rodiny barytonisty Prozatímního divadla Josefa Lva (1832 – 1898). Své příjmení vyvdala (stalo se v říjnu 1982) s významným hercem, režisérem, zpěvákem, pedagogem a několikaletým členem jugoslávského Nového divadla v Lublani a pražského Národního divadla Rudolfem Innemannem (1861 – 1907).

Innemannová byla herečkou a rovněž operní pěvkyní. Obě své profese využila ve svých angažmá. Ještě jako svobodná v Národním divadle (1890) V Brně se seznámila se svým budoucím manželem, s nímž se připojila k Ludvíkově společnosti (1893 – 1894). S ní podnikli turné po USA (projeli New York, Baltimore, Pittsburg, Cleveland, Detroit, celý americký západ a Chicago). Pár se následně uchýlil opět do Evropy, kde našli nové angažmá v jugoslávském Novém zemském divadle v Lublani (1894 – 1900). V Lublani se manželům narodil syn Svatopluk Innemann.

Po dívčích a milovnických rolích se Ludmila Innemannová přehrála zejména do rolí hrdinských matek a starých žen, které svůj úděl musí nést až do smrti. Při hraní dbala na svoji mimiku, hlas, práci s tělem, pohyby rukou a realistické prokreslení postavy. Její herecký vývoj a další herecké působení však omezovala rodina, manželské i mateřské povinnosti a starosti.

K filmu ji až v pozdním věku přivedl syn Svatopluk. Její herecké umění zachytilo pouhých sedm němých snímků. Před kamerou poprvé debutovala roku 1919 rolí matky mladé dívky (příležitostná herečka Eva Levínská) v komedii BYL PRVNÍ MÁJ o velmi zajímavém snu jednoho mladíka. Film je pro historiky velmi cenný také záběry pražských zahrad a parků v jarním období.