Marie Kopecká (1906 - 1983)

Střihačka a filmová herečka Marie Kopecká se narodila 16. března 1906 v Praze do rodiny, jejíž předek a zakladatel byl legendární loutkář Matěj Kopecký. Původně byla úřednicí redakce „Lidových novin". Mimo zaměstnání taktéž filmovala. Nebyla profesionální herečkou a na divadelní prkna se zřejmě nikdy nedostala. V pozdějších dobách byla provdána jako Marie Veselá. Kopecká vynikala svým mladičkým zjevem, černými hustými vlasy, úzkými rty a roztomilým úsměvem. Režiséři ji nejčastěji obsazovali do úloh mlaďoučkých, roztomilých, temperamentních a neuvěřitelně krásných mladých děvčat, sekretářek, dcer prostých i bohatých lidí, komtes, chudých dívek, telefonistek a jiných úloh s rozličnými zaměstnáními a charaktery. K filmování ji přivedl herec Jiří Hron.

Ještě tentýž rok si zahrála ve svém nejvýznamnějším němém snímku ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (1926) režiséra Svatopluka Innemanna. Snímek již nebyl zrealizován podle předlohy Jaroslava Haška, ale podle jeho volného pokračování novináře Karla Vaňka. Tento Snímek, z něhož se do dnešních dnů dochovala pouze malá část, s Karlem Nollem v titulní úloze byl roku 1930 sestříhán Martinem Fričem (ještě se snímky DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK a ŠVEJK NA FRONTĚ) do jednoho snímku s metráží 3 200 metrů OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA (1930).

Svůj nejúspěšnější rok 1926 ukončila úlohou Lidušky v melodramatu BABINSKÝ (1926) nejhoršího českého režiséra ruského původu V. Ch. Vladimírova. Vladimírov se ve 20. letech dostal s ochotnickým spolkem z bolševického Ruska do předválečného Československa, kde se marně a neúspěšně pokoušel o filmovou režii a o hereckou dráhu.

O tři roky později se Kopecká uvedla naposledy v němém období jako pekařova (Theodor Pištěk) dcera Běla v komedii Přemysla Pražského PRAŽSKÉ ŠVADLENKY (1929). Pražský, u něhož byla tato komedie jedna z posledních jím režírovaná, tuto látku zrealizoval podle divadelní frašky Otto Fastera.