Herec Václav Pecián nikdy nepatřil k známým hercům, ale i menší role, které jak ve filmu, tak v divadle odehrál, byli vzhledem k jeho mohutné postavě vždy zajímavé. Narodil se v Praze v Holešovicích jako nejmladší z třech dětí strojníka Františka Peciána (1866–19??) a jeho ženy Žofie roz, Ládkové (1864–1944).
Ve filmu začínal v roce 1922, tedy ještě v němé éře. Až do nástupu zvukového filmu v roce 1930 jich natočil 10 a již tehdy byl předurčen pro své budoucí nejčastější povolání ve filmu, a to četník nebo strážník, kterého hrál ve třech němých filmech. Z významnějších rolí v tomto období je třeba zmínit kaprála Brouska ve filmu Životem vedla je láska (1928) a selského synka Františka Vodénku ve filmu Starý hřích (1929).
S nástupem zvukového filmu se pro něj vlastně nic nezměnilo, od roku 1930 do 1933 jej diváci mohli zaregistrovat v 16 filmech. V šesti filmech opět ztvárnil svou zavedenou roli strážníka. Mezi významnější role patří bezesporu vojín Václav ve filmu Písničkář (1932), plavčík Dugan ve ztraceném filmu Žena, která se směje (1931) a kapitán pohraniční stráže ve filmu Sedmá velmoc (1933).
S ukončením jeho divadelní kariéry se zdálo, že skončí i jeho filmová kariéra, ale po dlouhých 8 letech, v době kdy byl pokladníkem v Lucerně ve Vodičkově ulici v Praze, ho zase začali režiséři obsazovat, ale již ne tak často jako v minulém období. Od roku 1941 do roku 1944 tak natočil pouze 5 filmů, kdy nejznámějším filmem je paradoxně ten jeho úplně poslední. Ve filmu režiséra Slavinského Neviděli jste Bobíka? (1944) sehrál významnou roli zápasníka a uhlíře René Maňase.