Emanuel Hříbal se narodil 1. června 1886 ve Zbirohu. Nejdříve hrál u ochotníků, ve venkovských divadlech a společností (u Karla Želenského či K. Stockého). Po příchodu do Prahy vedl několik svých kabaretů a později vystupoval v Uránii, Švandově divadle na Smíchově, Umělecké besedě, Varieté a v dalších rozličných divadlech. Na divadelních prknech používal také umělecké jméno Eugen Zbirožský.
Hříbalovi herecké debuty v němých filmech BILLY V PRAZE (hostinský Na Kuklíku) a TRAMPOTY DIVADELNÍHO ŘEDITELE (švec Pavel Buchal) z roku 1920 se bohužel nedochovaly. A tak jediným dokladem jeho hraní v němém období je drama LEŠETÍNSKÝ KOVÁŘ (1924), kde sehrál malou roli venkovana. Na sedm let se poté ve filmu odmlčel.
Ve zvukovém filmu se poprvé objevil v roli sluhy Vocápka v Krňanského komedii KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931) podle Ignáta Herrmanna. Následně se ve filmu začal objevovat pravidelně a ročně hrál třeba i v deseti filmech. Pro svůj herecký výraz, talent a kulturní význam ztělesňoval pouze malé, ale zato mistrně stvořené, epizodní postavičky.
Sehrával zřízence (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, LIDÉ NA KŘE, RYBA NA SUCHU, PŘÍJDU HNED, BLÁHOVÝ DEN), sluhy (DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK, POLSKÁ KREV), návštěvníky restauračních zařízení (POZDNÍ LÁSKA, CÁCORKA, ADVOKÁT CHUDÝCH, VELKÁ PŘEHRADA), listonoše (SESTRA ANGELIKA, MOŘSKÁ PANNA, TURBINA, HOTEL MODRÁ HVĚZDA, ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ), úředníky (DŮM NA PŘEDMĚSTÍ, DVA TÝDNY ŠTESTÍ) i strážníky (ŽIVOT VOJENSKÝ, ŽIVOT VESELÝ).