Hans Otto Löwenstein, též jen Hans Otto, byl rakouský filmový režisér a producent. Narodil se do rodiny drážního úředníka Jakoba Löwensteina. Navštěvoval reálku v moravské Ostravě a poté vojenskou kadetku ve Vídni. V roce 1907 měl tento voják z povolání hodnost poručíka a sloužil u zeměbraneckého pěšího pluku č. 10 v Mladé Boleslavi. Vojenskou službu ukončil a začal vystupovat jako operní zpěvák a herec. Po seznámení se Saschou Kolowratem se roku 1911 dostal k filmu.
Roku 1921 režíroval film KAISER KARL. Löwenstein se k Habsburkům vrátil roku 1925 filmem LEIBFIAKER BRATFISCH. Josef Bratfisch byl skutečná osoba. Byl osobním kočím korunního prince Rudolfa a do dějin vstoupil, když vezl baronesu Mary Vetserovou na její poslední cestě na zámek Mayerling. Bratfisch byl původně populární zpěvák vídeňských šlágrů a příležitostný herec. Díky tomu získal později titul osobního kočího. Ze strany korunního prince šlo o mecenášské gesto, kde k titulu náležela penze. Löwenstein použil ve filmu scény ze svého předchozího, zakázaného filmu z roku 1919. V roce 1929 produkoval první rakouský zvukový film GESCHICHTEN AUS DER STEIERMARK. Tento film nebyl namluvený, s filmovým pásem byl synchronizovan pouze hudební doprovod. O rok později produkoval STUERMISCH DIE NACHT, zvukový film, jak jej známe dnes.
Jako průkopník zvukového filmu, dostal roku 1930 lukrativní pracovní nabídku z Berlína. Löwenstein, s jehož jménem je spojováno 41 filmů, byl v tu dobu již těžce nemocen. Nabídku odmítl, stáhl se do soukromí a asi půl roku poté, 8. května 1931 ve Vídni zemřel.