Miloš Hajský (1902 - 1979)

Miloš Hajský se narodil 19. června 1902 v Praze. Hereckému umění se připravoval u Hany Vetterové a u Adolfa Dobrovolného. Jevištní základy si vydobyl jako člen souboru elévů v Národním divadle v Praze (2. června 1923 – 22. června 1924). A jako profesionální sólový herec začínal na prknech smíchovského Švandova divadla (1925 – 1927). Od roku 1927 se do začátku 30. let věnoval cele české kinematografii. Kvůli finanční krizi opět nastoupil na divadelní hereckou činnost. Působil u řady kočovných divadelních společností, na zájezdových představení a na pražských scénách holešovické Uranie a Stálého divadla v Unitarii (až do roku 1945).

Do českého filmu vstoupil nejdříve jako asistent režiséra Přemysla Pražského a jako scenárista. Jeho prvním filmovým opusem byla Pražského komedie ŠEST MUŠKETÝRŮ (1925) – jako spoluautor (s režisérem) scénáře. A podle svých scénářů se pokusil o režii náročnějších, dnes už nedochovaných, snímků LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU (1926) a WERTHER / UTRPENÍ MLADÉ LÁSKY (1926). I přes značnou uměleckou snahu, schopnosti režiséra neuspěly. Snímky tak propadly u diváků a též u kritiky. A v obou snímcích si také zahrál. Zatímco v prvním to byla menší úloha myslivce Adama, ve druhé už titulní postava samotáře Werthera.

Odmlčel se, a do filmových ateliérů se vrátil až po třech letech, výhradně již jen jako filmový herec. Stal se tedy svobodníkem Beránkem v LORETÁNSKÝCH ZVONCÍCH (1929) Miroslava Josefa Krňanského, jež se ani nedochovaly, bohémem v komedii TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA (1929) Svatopluka Innemanna s Theodorem Pištěkem, Antonií Nedošinskou, Jiřím Hronem a Jarmilou Vackovou v hlavních postavách a vojínem Jandou ve válečném dramatu opět Svatopluka Innemanna PLUKOVNÍK ŠVEC (1929) podle stejnojmenné divadelní hry a dalších literárních prací Rudolfa Medka. To bylo poslední vystoupení Miloše Hajského v němém filmovém období.

Pro něj poslední filmová 30. léta přinesla filmografii Miloše Hajského čtyři herecké úkoly před filmovými kamerami. Diváci ho zaregistrovali jako tiskaře v životopisném snímku Svatopluka Innemanna KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1931), herce z kabaretu ve fraškovité komedii Roberta Zdráhala EXEKUTOR V KABARETU (1933), po čtyřech letech jako houslistu a přítele dudáka Švandy (Jiří Dohnal) v báchorce ŠVANDA DUDÁK (1937) po dalším režijním vedením režiséra Svatopluka Innemanna a revoltujícího sedláka v dramatu na motivy divadelní hry Františka Adolfa Šuberta JAN VÝRAVA (1937) scenáristy a režiséra Vladimíra Borského.