Zdena Kožíková (uváděna taktéž pod jménem Zdeňka nebo Zdenka) se narodila 28. června 1912 v Uherském Brodě jako Zdena Švabíková. Po vzoru své starší sestry, herečky Jarmily Švabíkové (1906 – 1969), se po krátkých studií rozhodla odejít na Státní konzervatoř v Brně (1928 – 1932).
V letech 1936 a 1942 – 1943 hostovala (opět stejně jako sestra) v Národním divadle v Praze a hrála na začátku třicátých let v olomouckém Českém divadle. Zdena Kožíková zpočátku vytvářela svým jemným ženstvím různé mladé a sympatické charaktery krásných milovnic a mladých hrdinek, jež byly obdařeny přirozenou noblesou, vkusem a přirozeností.
Dominovala jí tvář s elegantními rysy, vysoké čelo, úzké rty a dlouhé vlasy. Z četných hereckých divadelních kreací si zde např. uveďme Annu Hargreavesovou v Hodgeově „Větru a dešti“ režie Jiřího Frejky, titulní Lilofee ve hře Manfreda Hausmanna „Lilofee“ režiséra Aleše Podhorského a v překladu Františka Hrubína a Ondřejku v Kožíkově „Meluzíně“ v režii Vojty Nováka.
Český film této herečce nedal skoro žádnou příležitost, pouze sedm roliček v rozmezí sedmadvaceti let. Nikdo nešlo o hlavní či snad titulní kreaci, pokaždé malou roličku či snad epizodku. I když byla řadu roků pražskou herečkou, filmové ateliéry v Praze byly pro ní přesto daleko.