Valentin Šindler se narodil 30. ledna 1885 v Cholině u Litovle. Vystudoval kroměřížské gymnázium a jeho další dráha se měla ubírat směrem k teologii, které se vzdělával v Olomouci (1905 – 1908). Při tom se soukromě vzdělával hudbě u J. Nešvery. Po poradě s Karlem Kovařovicem se rozhodl věnovat se cele pěvecké dráze.
Po cyklu oper Bedřicha Smetany (1911) byl do opery Národního divadla trvale angažován (3. červen 1911 – 31. srpen 1913). Po odejití prošel operou v chorvatském Záhřebu (1914 – 1917), krátce opět hostoval v Národním divadle (1917) a svoji činnost završil v Národním divadle v Brně (1917 – 1932). Často též hostoval ve vídeňské Volksoper (1917), Východočeské společnosti (1917, 1928), Divadle na Vinohradech (1914, 1919) a nebo Malé operetě (1932).
V 50. letech byl častým hostem zájezdových estrád a pedagogem i hlasovým poradcem pražského Uměleckého souboru národní bezpečnosti. Byl mj. soukromým pedagogem, opravdu lidovým zpěvákem a vypravěčem. Stal se autorem, literárního i jevištního, a u lidových diváků nanejvýš oblíbeného, hanáckého „stréčka Matěja Křópala z Břochovan“, jehož využil ve vlastním hanáckém Lidovém veseloherním divadle Stréčka Matěje Křópala (1941 – 1945).
Působil též koncertně a v pražském Akropolisu, Českém lidovém divadle v Brně, plzeňském Divadle J. K. Tyla atd. Valentin Šindler byl lyrickým tenoristou, jenž dokázal svůj vřelý projev, dynamiku, linii a dobře vyslovovanou artikulaci využít. I když se zpočátku zdál jeho hlas slabým a nedokonalým, přesto ho poté rozvinul k lepší artikulaci, zesílenému hlasu, přednesu a frázování. Osobitě dokázal jevištně odhalovat přesné charaktery operních úloh. Jako skvělý operní pěvec se nejlépe uplatnil ve Smetanových operách „Tajemství“ (Vít) a „Dvě vdovy“ (Ladislav Podhajský).