Jiří Julius Fiala (1892 - 1974)

Jiří Julius Fiala se narodil 14. září 1892 v Praze do opravdu umělecké a muzikantské rodiny. Jeho otec Ferdinand Fiala byl koncertním mistrem, bratr Ferdinand Fiala ml. (1888 – 1953) architektem, hercem a scénografem, strýc Karel Fiala (1871 – 1931) úředníkem a hercem a bratranci Ferenc Futurista (vl. jm. František Fiala; 1891 – 1947) a Eman Fiala (1899 – 1970) herci. I mladý Jiří tíhnul k umění, k hudbě. Nejdříve se učil na klavír u Antonína Čejky. Vystudoval na pražské Konzervatoři varhany a kompozici u profesora Steckera a Kaana (1910 – 1913) a mistrovský kurs u Vítězslava Nováka (1913 – 1915).

Stejně jako jeho bratranec Eman Fiala skládal Jiří různé symfonické básně (př. „Soumrak a úsvit“, „Legenda o staré Praze“), operety („Vlastencové z Boudy“) i opery („Lásky div“, „Golem“), scénickou hudbu („Husité“, „Gazdina roba“), zhudebněné básně Petra Bezruče („Kantor Halfar“, „Bernard Žár“), písně, klavírní skladby a dokonce tři mše.

Jako filmový skladatel se v letech 1933 – 1945 podepsal pod sedmnácti úspěšnými a umělecky velmi hodnotnými snímky. Zkomponoval filmovou hudbu pro Vladislava Vančuru: NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933) a LÁSKA A LIDÉ (1937), Josefa Rovenského: MARYŠA (1935), Svatopluka Innemanna: TVOJE SRDCE INKOGNITO (1936), přítele Václava Wassermana: TRHANI (1936) a BOŽÍ MLÝNY (1938), Jiřího Slavíčka: CESTOU KŘÍŽOVOU (1938), HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE (1939) a PANTÁTA BEZOUŠEK (1941), Miroslava Cikána: ANDULA VYHRÁLA (1938), Zdeňka Gino Hašlera: SVÁTEK VĚŘITELŮ (1939), Martina Friče: MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA (1940) a POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ (1944), Františka Čápa: BABIČKA (1940) a JAN CIMBURA (1941), Václava Binovce: MĚSTEČKO NA DLANI (1942) a Václava Kršku: ŘEKA ČARUJE (1945).

Po válce napsal hudbu opět k filmům (tentokrát již méně úspěšným) režisérů Václava Wassermana (NADLIDÉ, 1946), Martina Friče (POLIBEK ZE STADIONU, 1947 a BYLO TO V MÁJI, 1950), Františka Čápa (MUZIKANT, 1947) a Miroslava Cikána (NA KONCI MĚSTA, 1954 a MUŽ V POVĚTŘÍ, 1955). Tuto galerii rozšířil ještě Václav Kubásek s dramaty ŽÍZEŇ (1949) a ZVONY Z RÁKOSU (1950). Čile skládal taktéž hudbu pro různé krátké a kulturní filmy (TAJEMSTVÍ MACOCHY, PÍSEŇ LÉTA, ČESKÉ SKLO, NESPOUTANÁ A SPOUTANÁ VODA, RYCHLÝ POSEL, TEKUTÝ CHLÉB, DARY SLUNCE, NAŠÍ MLÁDEŽI, PROSŤÁČEK). Cikánova komedie MUŽ V POVĚTŘÍ (1955) nadobro ukončila Fialovu kariéru.