Josef Loskot (1889 - 1974)   † 84 let

Josef Loskot se narodil 14. dubna 1889 v Praze na Žižkově. Roku 1905 absolvoval obchodní školu a zpěvu se zdokonaloval v pěvecké škole komorní zpěvačky saského krále Olgy Paršové – Žikešové (1905 – 1909). Ihned se stal členem operního sboru a interpretem malých zpívaných postav pražského Národního divadla (1. prosinec 1909 – 1912) jako I. bas. I po vzniku Československé republiky se do stejné funkce v Národním divadle vrátil (1919 až 31. srpen 1955), odkud odešel po penzionování přímo na odpočinek. Kromě účinkování v opeře (200 děl) se mimo jiné v malých postavách nesčetněkrát objevil i v činoherním a baletním souboru. Loskot se uplatnil taktéž na dalších menších pražských scénách.

Dále „Gero“ (Hněvoš a Starosta), „Převrat“ (Voják a Dělník), „Turandot“ a „Chastelard“ (Kat), „Boxerský zápas“ (První trenér), „Labutí jezero“ (Ceremoniář a Bojar), „Ilseino srdce“ (První bohém), „Klárina“ (Muž z tlupy), „Královna loutek“ (Kupec), „Šeherezáda“ (Dveřník), „Netopýr“ (Ivan), „Fra Diavolo“ (Podomek), „Čert a Káča“ (Čert strážce), „Violetta“ (Komisionář), „Bratři Karamazovi“ (Četník), „Vanda“ (Vitimír), „Z pohádky do pohádky“ (Duch času a Posluha), „Babička pokračuje“ (Rychtář), „Paní ministrová“ (Sima Popovič), „Alžběta Anglická“ (Kardinál), „Pohádka o Honzovi“ (První dvorní dráb), „Koštana“ (Pandur), „Špalíček“ (Kat), „Růžový kavalír“ (Leopold), „Princezna Hyacinta“ (Černoch), „Modrý květ“ (Mikuláš a Maršálek), „Šeherezáda“ a „Král Lávra“ (Kat), „Třírohý klobouk“ (Otrok) či „Vojna a Mír“ (Lokaj Gavrila).

Ke konci 20. let poprvé přišel do styku s českou kinematografií. Poprvé dvakrát ještě v dobách němého filmu a na začátku 30. let čtyřikrát vstoupil prvně do zvukového období. Byl karbaníkem v komedii VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE (1928) Svatopluka Innemanna, vladykou Skeřem v historickém a prvním českém „velkofilmu“ Jana S. Kolára SVATÝ VÁCLAV (1929), hostem u Michovského (Václav Vydra st.) v melodramatu Friedricha Fehéra KDYŽ STRUNY LKAJÍ (1930), legionářem v Innemannově TŘETÍ ROTĚ (1931), Matějem Přibkem v dalším snímku Svatopluka Innemanna PSOHLAVCI (1931) podle Aloise Jiráska a farářem v Kodíčkově snímku na motivy divadelní hry Karla Čapka LOUPEŽNÍK (1931).

První polovinu 30. let dokončil ještě jako zpívající zelený král v Haasově, Poláčkově a Machatého filmu NAČERADEC, KRÁL KIBICŮ (1932), věřitel Františka Lelíčka (Vlasta Burian) v komedii Karla Lamače LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (1932), vesničan v Innemannově, Kvapilově a Pollertově filmové verzi opery Bedřicha Smetany PRODANÁ NEVĚSTA (1933), hostinský v dramatu Miroslava Josefa Krňanského ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT (1933) a nezaměstnaný v dramatickém snímku NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933) lékaře, spisovatele, dramatika, scenáristy a režiséra Vladislava Vančury. Po těchto filmových pracích se Josef Loskot na pět let odmlčel.