Ferdinand Hart se narodil 28. října 1893 v Písku. Jako herec začínal v německých divadlech, kde se herecky skvěle vyvinul v dramatického umělce. Učiteli mu byli režiséři Max Reinhardt a Erwin Piscator, kteří mu svěřili některé klíčové titulní postavy ve světových dramatech („Vilém Tell“, „Loupežníci“ a v shakespearovských hrách „Zkrocení zlé ženy“ a „Macbeth“).
Jeho divadelní a filmové postavy se vyznačovaly Hartovou neuvěřitelně vysokou, hřmotnou, boxerskou a ramenatou postavou. Také zvláštním obličejem, zajímavě tvarovanou lebkou (široké spánky, zvláštně klenuté a vysoké čelo), pronikavýma očima, hustým obočím, ústy, bradou a výrazně i jímavě pronikavým pohledem, který znamenal značnou část jeho hereckého projevu.
Ještě za svého působení v Německu se objevil ve dvaceti různě žánrových německých němých a zvukových snímcích. Poprvé zřejmě jako Maler Tschakoff v němém dramatu DIE KÖNIGIN DES WELTBADES (1926). Hrál však bohužel malé a různorodé postavy (DAS GRÜNE MONOKEL, DIE LETZTE KOMPANIE, DREYFUS, DANTON, PANIK IN CHICAGO, IN GEHEIMDIENST, GEHETZTE MENSCHEN aj.). Naposledy nejspíš jako Kanako Hilo ve filmu DIE BLUME VON HAWAII (1933).
Do československé kinematografie vstoupil již jako zkušený filmový herec. Poprvé se v českém filmu objevil v německé verzi českého filmu ŠTVANÍ LIDÉ (1932) jako žena s plnovousem v panoptiku. O rok později si ve stejné roli zahrál i v české verzi. V letech 1932 – 1936 již vystupoval pouze v českém filmu pravidelně. Vytvořil v něm na čtrnáct postav.