„Ze všech mužů, které jsem znala, byl toto muž.“ Clara Bow
Fleming se brzy zařadil mezi schopné kameramany, pracoval s Dwanem a D. W. Griffithem. Byl jedním z kameramanů slavného Griffithova spektáklu INTOLERANCE (1916). Začínal u němých filmů, natočil řadu akčních snímků s Douglasem Fairbanksem seniorem, včetně jeho prvních u United Artists, točil dále různé westerny a díky svému celkovému projevu a lásce k sportu se stal známý jako “mužský režisér”. Osvědčil se ovšem také jako zdatný režisér žen. Pod jeho vedením získaly Oskary Vivien Leighová (Nejlepší herečka v hlavní roli) a Hattie McDanielová (za vedlejší roli). Ingrid Bergmanová byla na Oskara nominována a s ní i dalších osm herců, kteří se objevili v jeho filmech (Oskara získali také Emil Jannings se Spencerem Tracym).
Svůj první film režíroval v roce 1919, jeho prvním režisérským hitem byl však až vlivný western THE VIRGINIAN (1929) s lakonickým Gary Cooperem a zlotřilým Walterem Houstonem (z Coopera udělal film hvězdu, s Flemingem zůstali přáteli až do konce života). Film je dodnes považován za jeden z žánrových milníků, podobně jako pozdější Přepadení (1939) Johna Forda. V roce 1932 Fleming vstoupil do služeb MGM a režíroval několik nejproslulejších filmů tohoto studia: RED DUST (1932), BOMBSHELL (1933) a RECKLESS (1935), které byly výkladní skříní pro tehdejší “sexbombu” Jean Harlow a uvedly Clarka Gablea (Red Dust) mezi hvězdy, zatímco rodinné snímky OSTROV POKLADŮ (1934) a STATEČNÍ KAPITÁNI (1937) s řadou tehdejších mužských hereckých špiček přenesly na plátna něco z ducha chlapeckých dobrodružných příběhů.
Jeho dvě nejslavnější díla se zrodila v jednom roce: 1939, kdy těsně po sobě natočil muzikál ČARODĚJ ZE ZEMĚ OZ a JIH PROTI SEVERU. Jejich sláva předběhla pověst jeho samotného. Oba to byly v podstatě projekty řízené producentem a v obou případech Fleming během natáčení nahradil původního režiséra, mj. aby vyřešil různé produkční problémy. Měl pověst neústupného šéfa a chytrého tvůrce a obou nelehkých úkolů se zhostil vpravdě mistrně. Na těchto dnes již klasikách si udělal také jméno (nahradil Richarda Thorpa v “Čarodějovi” poté, co se zde mihnul i George Cukor, který výrazně ovlivnil vizáž hlavních postav a shodou okolností to byl právě Cukor, kterého Fleming vystřídal v režii “Jihu” ). Žádný režisér nedosáhl podobného úspěchu po dalších více než 50 let - až v roce 1993 přichází Spielberg, mimochodem velký Flemingův obdivovatel, s Jurským parkem a Schindlerovým seznamem.