Jarmila Svatá (1903 - 1964)

Jarmila Svatá se narodila 23. září 1903 v Kolíně do rodiny poštovního úředníka. Roku 1921 absolvovala kolínskou dvouletou obchodní akademii a krátce se věnovala povolání bankovní úřednice. Už od dětství se chtěla stát herečkou a začínala v ochotnickém souboru Klub mladých v Kolíně. V roce 1923 přišla do Prahy, učila se zpěvu, ale svou výraznou osobností, zjevem a originalitou upoutala K. H. Hilara, jenž ji ihned angažoval do souboru elévů pražského Národního divadla (6. června 1924 – 14. prosince 1926).

Svou temperamentní ženskost dokázala přetvořit např. v inscenacích „Rozkošná příhoda“ (Herma), „Jan Žižka“ (Panna brněnská), „Madame Sans – Gene“ (Císařovna Marie Louisa), „Gero“ (Děvče), „Boxerský zápas“ (Tanečnice), „Cyrano z Bergeracu“ (Páže), „Klárina“ (Lea), „Nezralé ovoce“ (Françoise), „Mluvící opice“ (Artistka), „Huon z Bordeaux“ (Siréna), „Vojnarka“ (Marjánka) i „Ze života hmyzu“ (Jepice a Brouk).

V době své herecké dráhy se objevila též v několika malých filmových epizodkách na začátku zvukové éry 30. let. Byla hostem u Wolfa Maxmiliána Lamingera svobodného pána z Albenreuthu, zvaný Lomikar (Theodor Pištěk) v Jiráskově dramatu PSOHLAVCI (1931) v režii Svatopluka Innemanna, Kubrovou (byl jím Jindřich Plachta) rozvedenou ženou v dalším Innemannově filmu SŇATKOVÁ KANCELÁŘ (1932) a družičkou na svatbě v Lamačově FUNEBRÁKOVI (1932) s Vlastou Burianem.

O třináct let později se ještě naposledy objevila na plátně jako žena na veselici v komedii Václava Kršky ŘEKA ČARUJE (1945). Ještě s Václavem Wassermanem Jarmila Svatá napsala scénář ke snímku Václava Kubáska MOŘSKÁ PANNA (1939) podle stejnojmenné divadelní hry Josefa Štolby. Žila s pražskou bohémou a pomáhala.