Josef Kotapiš (1919 - 1975)

Josef Kotapiš se narodil 14. září 1919 v Červené nad Vltavou. Zpočátku nevypadalo, že by mladý Josef chtěl jít k divadlu. Absolvoval obchodní školu a následně odešel na dramatické oddělení brněnské Stání konzervatoře. Po jejím absolvování roku 1939 prošel oblastními divadly v Pardubicích, Kladně a Táboře (1939 – 1945).

Josef Kotapiš byl svým zjevem a výrazem předurčen nejčastěji do záporných a nesympatických rolí v českém i světovém klasickém repertoáru. Své postavy nejvíce umocňoval svým hlubokým hlasovým projevem, jímž dokázal interpelovat neurvalce a hrubiány nejasnou artikulací a lajdáckým přednesem. V pozdějším věku, kdy na jeho hlavě přibyla pleš, využíval k vytváření postav i své vysoké čelo. Z jeho divadelních rolí: mlynář a sekerník Braha („Lucerna“) či král elfů Oberon („Sen noci svatojánské“).

Do českého filmu vstoupil ještě za okupace ve třech snímcích, v Čápově dramatu NOČNÍ MOTÝL (1941) se představil jako mladý důstojník ve vlaku, v dalším filmu Františka Čápa MLHY NA BLATECH (1943) se uvedl jako Jakub, syn sedláků Krušných (Jaroslav Průcha a Marie Nademlejnská), a v komedii Václava Kršky ŘEKA ČARUJE (1945), která ale byla dokončena a uvedena až v osvobozené republice, si zahrál menší roli řidiče u Koháků (František Hanus, Růžena Šlemrová a Evelyna Kinská) Pazderu.

Po okupaci, jako člen Vinohrad, se ve znárodněné kinematografii začal objevovat pravidelně – ročně př. i ve čtyřech snímcích. Jeho drsnější projev a vystupování se skvěle uplatnilo při vytváření rolí četníka (PRŮLOM), přihlížejícího (PANCHO SE ŽENÍ), vojáka Tondy (HRDINOVÉ MLČÍ), muže v koženém kabátě (NIKDO NIC NEVÍ), zloděje auta (TŘI KAMARÁDI), řidiče (AŽ SE VRÁTÍŠ…), herce (ČERVENÁ JEŠTĚRKA), revolučního dělníka delegáta (REVOLUČNÍ ROK 1848), pracovníka u Knoppa (POSEL ÚSVITU), venkovana (SLEPICE A KOSTELNÍK), tovaryše z jatek Podešvu (MIKOLÁŠ ALEŠ) a vyšetřovatele vraždy (KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ).