Vladimír Stach (1926 - 1974)

Herec Vladimír Stach pocházel z jižních Čech a od dětství jej lákalo divadlo. Na přání rodičů začal studovat obchodní akademii, nakonec ale odešel k divadlu. Po druhé světové válce nastoupil na DAMU, kde absolvoval studium herectví (1951) a nastoupil do Krajského oblastního divadla v Českých Budějovicích. Mezitím absolvoval vojenskou službu, pak znovu hrál v Českých Budějovicích. Na této oblastní scéně vynikl především v Čapkově Bílé nemoci, ale i v klasickém repertoáru. Od roku 1958 až do smrti působil v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze. Také toto působiště mu nabídlo řadu velkých rolí, například v Hrátkách s čertem, Strýčku Váňovi nebo Milencích z kiosku. Naposledy studoval hru Ženitba, při jejíž generální zkoušce zemřel na infarkt přímo na jevišti a ve svém kostýmu byl i pohřben. Vladimír Stach dokázal dobře zahrát role komediální, až se sklony k frašce, ale jeho doménou byly především charakterní postavy dramatického vyznění, přičemž byl obsazován spíše do úloh lidovějších typů s nepříliš složitou psychologií.

Koncem 60. let navázal Stach spolupráci i s televizí, hrál v inscenacích nebo záznamech divadelních her, objevil se i v několika seriálech, například PAN TAU (1969). Dobře si jej můžeme pamatovat ze seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1975), kde v díle Bestie po boku Stelly Zázvorkové likvidoval lidi při přechodu přes hranice. To také byla jedna z jeho posledních prací před kamerou. Vladimír Stach našel uplatnění také v rozhlase a v dabingu. V letech 1967-1973 navíc pedagogicky působil na DAMU.