Věra Petáková, provdaná Kalná, se sice narodila v Praze, ale vyrůstala v Ústí nad Labem, kde již jako dítě předškolního věku vstoupila na divadelní jeviště, účinkovala též v Národním divadle. Ve čtrnácti letech pak dostala hned několik filmových příležitostí v nevelkých dívčích rolích (KAREL HYNEK MÁCHA, 1937; LÍZIN LET DO NEBE, 1937; KARIÉRA MATKY LÍZALKY, 1937; HARMONIKA, 1937). Pak studovala na Státní konzervatoři v Praze, kterou dokončila v roce 1943. Mezitím se ale opět vrátila k filmování a role dívek si zopakovala ve filmech HOST DO DOMU (1942) nebo PĚT STRÝCŮ (1942). Po absolvování konzervatoře hrála do konce války v Rokoku a v Intimním divadle.
K herecké práci na divadle se Petáková vrátila v mírně odlišném pojetí, v letech 1958-1961 byla členkou Pražské estrády v Alhambře, v roce 1965 se stala konferenciérkou Ústředního domu armády v pražských Dejvicích, v průběhu 60. let také pohostinsky hrála ve Vinohradském divadle a v Divadle Za branou. V sedmdesátých letech pak účinkovala pod záštitou Pragokoncertu a Pražského kulturního střediska. Sporadicky se vracela také k práci před kamerou, rozměrově minimalistickými rolemi se připomněla ve filmech MEZI NÁMI ZLODĚJI (1963) nebo SVATÁ HŘÍŠNICE (1970) i v několika dalších. Hrála také v televizi, například ve čtyřdílném filmu JANA EYROVÁ (1972), v pozdním věku se pak objevila v televizním dramatu PROČ PLÁČEŠ, BŘÍZO BÍLÁ (1991).
V roce 1994 byla Petáková oceněna nadací Život umělce trofejí Senior Prix. Zemřela v Ústí nad Labem 8. dubna 2004 ve věku 80 let.