Slávka Procházková (1912 - 1978)

Jaroslava Procházková, později známá jako Slávka, se narodila na Ukrajině ve Lvově (tehdy součást Rakouska-Uherska). Dětství a mládí ale strávila v Praze, kde absolvovala gymnázium a zároveň studovala herectví na Státní konzervatoři (1931). U slavných operních pěvců také prošla pěveckou průpravou a po konzervatoři nastoupila jako činoherečka do divadla Uranie (1931-1932), následovala krátkodobá angažmá mimo Prahu, v Městském divadle v Plzni (1932-1934) a Východočeském divadle v Pardubicích (1934-1935). Poté již zahájila kariéru jako úspěšná a oblíbená operetní zpěvačka, původně v pražské Velké operetě (1935-1937) a nuselském Tylově divadle (1937-1940). Za okupace pak hrála a zpívala v Olomouci a Českých Budějovicích, po válce se stala sólistkou Velké opery 5. května (1945-1948), mezitím v letech 1947-1949 hostovala ve Vídni a Štýrském Hradci. Velká opera byla v roce 1948 sloučena s Národním divadlem a jeho sólistkou zůstala Procházková až do svého odchodu do penze (1973). Na naší první scéně se uplatnila jako výborná sopranistka s širokým hlasovým rozpětím. Vynikla především ve slavných českých operách (Čert a Káča, Rusalka, Hubička, Káťa Kabanová, Její pastorkyňa, Lucerna), díky schopnosti komediálního herectví našla ale také bohaté uplatnění v komických italských operách.

Ve svých začátcích vystupovala Procházková pod jménem Slávka, jako sólistka opery Národního divadla se pak v dobových pramenech připomíná výhradně jako Jaroslava, po sňatku pak jako Jaroslava Procházková-Hájková. Zemřela v Praze 22. prosince 1978 ve věku 66 let.