Zdeněk Borovec se narodil 7. ledna 1932 v Praze. Už jako dítě vystupoval v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, hrál dětské role v pořadech pro děti a statoval na pražských jevištích (Intimní divadlo či Národní divadlo). V Národním divadle si v letech 1943 – 1944 a 1946 zahrál jako výpomocný host činohry mj. Prokopa („Mraky na nebesích“) a Frantíka Severýna („Zelená knížka“).
Borovec pokračoval tedy jako pasáček v Krňanského dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947), polský panoš Zbyšek v historickém snímku JAN ROHÁČ Z DUBÉ (1947) Vladimíra Borského, dvanáctiletý Jeník ve filmu Vladimíra Čecha NEROZUMÍM (1947), skaut Autogen v dobrodružném snímku Josefa Macha NA DOBRÉ STOPĚ (1948), lovec autogramů v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948) a jako mladý myslivec ve Fričově parodii PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (1949).
Ovšem i v dalších létech se před filmovou kameru ojediněle vracel. Poprvé tak bylo o pět let později v úloze důstojníka v Krškově přepisu Šrámkova románu STŘÍBRNÝ VÍTR (1954). Po dvaceti letech se na filmovém plátně představil jako on sám, textař v hudebním filmu ROMANCE ZA KORUNU (1975) Zbyňka Brynycha.
Roku 1950 odmaturoval na Akademickém gymnáziu a absolvoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU u profesora M. V. Kratochvíla (1955). A krátce pracoval jako dramaturg a scenárista Filmového studia Barrandov (1956 – 1958). V této době napsal náměty, literární a technické scénáře pro filmy PŘÍTEL LHÁŘ (1957) a MALÍ MEDVĚDÁŘI (1957) Jindřicha Puše a LHÁŘ (1957) Drahomíry Reňákové a Studia FAMU.