František Salzer (1902 - 1974)

František Salzer pocházel ze západních Čech, v Praze vystudoval Státní konzervatoř (1924), již předtím ale stanul na jevišti Národního divadla. Po absolutoriu nastoupil do svého prvního angažmá v Olomouci, kde se však více než herectví začal věnovat divadelní režii. V této činnosti pak pokračoval i v pražském Vinohradském divadle (1930-1945), kde realizoval například představení Protheus nebo legendární komedii Sluha dvou pánů. Za války pak šéfoval scéně Divadla Na Poříčí (1941-1945), po osvobození krátce působil v Divadle 5. května (1945-1947), nakonec až do důchodu pracoval v Národním divadle (1947-1963). Na scéně Národního divadla režíroval bezmála třicet představení, jeho doménou byla domácí i světová klasika (Cyrano z Bergeracu, Zkrocení zlé ženy, Strakonický dudák, Benátský kupec, Ženitba, Král Lear), v padesátých letech se ale nevyhnul ani politicky angažovaným inscenacím. V menších rolích se ale nadále uplatňoval i jako herec, nezřídka hrál v představeních, která sám režíroval. V oblasti divadla se prosadil také jako překladatel, do češtiny převedl několik her německých autorů.

Ještě za války se Salzer začal prosazovat i jako pedagog. Původně vedl režisérské kurzy, v letech 1941-1945 vyučoval na konzervatoři, do roku 1974 byl pak profesorem katedry režie na DAMU, od roku 1958 byl na DAMU zároveň děkanem. Aktivně pracoval také v odborech (Svaz českého herectva) a za svou angažovanost byl odměněn Řádem práce (1962), mezitím obdržel titul Zasloužilého umělce (1958).

František Salzer zemřel v Praze 23. prosince 1974 ve věku 72 let.