Magda Kopřivová (1896 - 1992)   † 96 let

Magda Kopřivová se narodila 5. května 1896 v Pelhřimově u Jihlavy. Už od dětství tíhla k umění a proto se rozhodla soukromě studovat tanec u Ervíny Kupferové, Štěpánky Klimešové a Anny Gromwellové a herectví u režiséra Jana Bora. A svou celoživotní uměleckou činnost svěřila jen významným pražským činoherním jevištím. Prošla Švandovým divadlem na Smíchově (1920 – 1921), Divadlem na Vinohradech (1921 – 1945) a krátce Divadlem D 46 E. F. Buriana (1945 – 1948) a Divadlem státního filmu (1948 až 1950).

Plně pochopila a dokázala ovládnout své postavy z lidových her do poloh naivních (mladých dívek a milovnic) a občas i zkarikovaných. V jiných typech her se těsnila do civilně prostých žen či dramaticky rozpolcených zralých dam. I díky svému zjevu se přehrála ke konci své divadelní kariéry do úkolů starých žen, babiček a stařenek.

Na divadelních prknech se objevila mimo jiné jako Antusa Tichonovna ve „Vlcích a ovcích“ dramatika A. N. Ostrovského v režii Karla Jerneka, Natalja Dmitrijevna pod režijní taktovkou Karla Svobody a v jeho hře „Strýčkův sen“ podle F. M. Dostojevského, Paní s kočárkem v Blažkově hře „Třetí přání“ režiséra Miroslava Macháčka, Stará žena v Ornestově „Monice“ dramatika Lajose Mesterháziho, Žena s husou a Členka společnosti v dalším režijním počinu Miroslava Macháčka „Zlaté tele“ dramatiků Ilji Ilfa a Jevgenije Petrova, Rybářka v Erbenových „Třech vlasech děda vševěda“ režiséra Jana Bora a v úpravě Antonie Kučerové – Fischerové a nebo jako Princezna Pampeliška v „Princezně Pampelišce“ Jaroslava Kvapila.

I když byla pražskou herečkou, kvůli ztvárňování většinou menších postav na divadle si ji filmaři všímali pouze ojediněle. A to i v době, kdy byla členkou Divadla státního filmu. Poprvé se objevila dvakrát na začátku 30. let jako jedna z titulních charakterů – posluhovačka Anežka Kolbenová ve Vančurově filmu NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933) a trafikantka Marie Mašková ve ZLATÉ KATEŘINĚ (1934) Vladimíra Slavínského.