Ivan Semjonovič Aksenčuk (1918 - 1999)

S malováním jako profesí začal už před začátkem Velké vlastenecké války. Během ní bojoval v řadách 1. běloruského frontu ve funkci nabíječe 120 mm minometu a jako střelec. V únoru 1945 byl raněn. Konec války přivítal v hodnosti seržanta, byl nositelem medaile Za odvahu, medailemi Za osvobození Varšava a Za osvobození Berlína, Řádu Slávy a dalších. 24. června 1945 se osobně účastnil Přehlídky vítězství na Rudém náměstí v Moskvě.

Vždy výborně vycházel se svými spolupracovníky, třebaže byl často terčem jejich vtípků. Byl upovídaný, občas mu nebylo rozumět, ostatně při takové okolnosti vznikla i jeho přezdívka Amserodám. Do důchodu odešel v roce 1988, ocenění titulem Národního umělce RSFSR obdržel už jako penzista o tři roky později. Společenské změny devadesátých let na tohoto muže dopadly tvrdě – válečný hrdina a mnohokrát oceněný umělec dožil poslední roky svého života v chudobě.