Narodil se jako Vincent Damon Furnier v rodině evangelického kněze, pracujícího pro NASA. Od poloviny 60. let působil jako zpěvák v několika rockových kapelách, ovlivněných tvorbou skupin Beatles, Rolling Stones a Yardbirds. V roce 1968 přijímá pseudonym Alice Cooper, podle čarodějnice, upálené v 18. století. S kapelou stejného jména působí v Los Angeles, kde nahrává dvě psychedelická alba, vydaná u společnosti Franka Zappy. Jevištní projev a image kapely byly ve své době velmi šokující a provokativní.
Alice Cooper je díky své vizuální stylizaci, textům a originálnímu pojetí koncertních show znám jako průkopník rockového divadla a je také jedním z prvních, kteří spojili rock ‘n’ roll s horrorem. Na pódiu odedávna využíval takové rekvizity jako gilotinu či elektrické křeslo, na kterých se nechával popravovat (obvykle za zvuků písně "I Love the Dead"). Některé skladby performuje ve svěrací kazajce či s živým hroznýšem, obtočeným kolem krku.
Byl vzorem mnoha umělcům. Inspiroval Davida Bowieho k vytvoření postavy Ziggyho Stardusta, ovlivnil comicsovou stylizaci KISS a hudbu i image mnoha glam rockových a heavy metalových interpretů z 80. let (např. Mötley Crüe, W.A.S.P. nebo King Diamond). Za svého učitele jej považuje režisér a hudebník Rob Zombie, a takový Marilyn Manson by bez Alice Coopera nejspíš vůbec neexistoval (jak pravil Neil Gaiman, který věnoval postavě Alice jeden ze svých comicsů). Mezi jeho přátele a obdivovatele patřili např. komik Groucho Marx nebo surrealistický malíř Salvator Dali, jenž pro něj vytvořil holografický obraz nazvaný Portrét mozku Alice Coopera.
Velké oblibě se Alice těší mezi filmaři, a to jak díky své hudbě, tak pro neodmyslitelné spojení s horrorovým žánrem. Režisér Wes Craven o něm mluví jako o nevlastním otci Freddyho Kruegera, kultovního záporáka, jenž se poprvé zjevil v jeho filmu A NIGHTMARE ON ELM STREET (1984). V jednom z pokračování této snové ságy si Alice dokonce Freddyho otčíma opravdu zahrál. K nejlepším a nejstrašidelnějším filmovým rolím Alice Coopera patří postava vůdce party šílených bezdomovců v horroru Johna Carpentera PRINCE OF DARKNESS (1987). V několika snímcích si s gustem zahrál také sebe sama. Za všechny jmenujme alespoň úspěšnou hudební komedii WAYNŮV SVĚT (1992), režisérky Penelope Spheeris. Už dříve se objevil v jejím ceněném dokumentu THE DECLINE OF WESTERN CIVILIZATION, PART II: THE METAL YEARS (1988), pro který společně se členy Guns N‘ Roses nahrál coververzi vlastní klasické skladby "Under My Wheels".