Josef Celerin (1898 - 1971)   † 72 let

Josef Celerin se narodil 19. listopadu 1898 v Plzni. V roce 1918 odmaturoval na českobudějovickém učitelském ústavu a krátce učil v obecných a národních školách. Současně se v Budějovicích začal učit soukromě zpěvu na pěveckém oddělení hudební školy u Gustava A. Svojsíka. V letech 1920 – 1922 hostoval a během let 1922 – 1924 jako řádný člen zpíval v opeře a operetě Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích. Dále byl sólistou opery olomouckého Českého divadla (1924 – 1929), a s nímž hostoval i ve Vídni a Krakově (1928).

Nakonec se stal vězněm v pracovním táboře (1944 – 1945). Po osvobození obnovil své členství v Národním divadle (9. květen 1945 – 31. srpen 1962), kde setrval až do svého konečného odchodu na odpočinek, ale dále zde ještě hostoval. Věnoval se též koncertní a zájezdové činnosti. Už během angažmá v Olomouci získal uměleckou průpravu a široký repertoár. To mu dopomohlo během dlouholetého působení v ND.

Jako zpěvák – basista byl Josef Celerin umělecky odpovědný i při studiu malých roliček. A když přišel do Národního divadla a nalezl zde těžkou konkurenci, vytvářel náročné operní party, často od Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, ale později pro něhy zbyly jen epizodky. Vynikal zpěváckou inteligencí, školeným hlasovým fondem, výbornou artikulací, srozumitelností a hereckým umem (hlavně v laskavých a dobrotivých rolích).

Významnou stránku jeho výkonů tvořily i jeho výkony ve světových a soudobých českých operách. Mezi nejslavnější party patří Vodník („Rusalka“), Matouš a Otec Paloucký („Hubička“), Marbuel („Čert a Káča“), Beneš („Dalibor“), Mícha a Kecal („Prodaná nevěsta“), Chrudoš („Libuše“), Kmet („Braniboři v Čechách“), Malina („Tajemství“), Basilio („Lazebník sevillský“), Svetozar („Pod jabloní“) aj.