Leo Slezak (1873 - 1946)

Leo Slezak se narodil v Šumperku. Rodina se však přestěhovala do Brna, kde Leo začal chodit do školy. Rodina byla zčásti německá. Slezak se však celý život cítil být Čechem a říkal, že každý správný Vídeňák pochází z Moravy. Selzak byl lajdák, škola ho nebavila. Začal se učit zámečníkem, to ho také nebavilo. Pokoušel se stát komikem a také přijal místo ve sboru. Smysl pro humor Slezaka nikdy neopustil a stal se legendou stejně jako on sám.

Slezak působil mnoho let ve Vídeňské opeře. V roce 1909 vystoupil Slazak v New Yorku v Metropolitní opeře (MET) jako Otello. Na jeviště nakráčel 200 cm vysoký 160kilový pěvec a zazpíval Verdiho „Otella“. Obecenstvo z toho mělo naprostý šok a bylo schopno jediného slova: „Slezak.“ Kritika zmiňuje nadšení dirigenta Artura Toscaniniho ze Slezakova výkonu a srovnává Slezaka s legendárním Francesem Tamagnem. Slezak vystoupil v MET vícekrát. Jeho působení v MET pak definitivně přerušila první světová válka.

Zanechal na tu dobu vcelku rozsáhlou diskografii, která poskytuje obraz o jeho vroucím, nádherném tenorovém hlase, o úžasných pianissimech, která byla vyhlášená a na které vídeňské publikum nikdy nezapomnělo. Vzhledem k vývoji nahrávací techniky jsou některé nahrávky již s elektrickým mikrofonem a poskytují tedy lepší představu o Slezakově hlase.

Ani on se ale nevyhnul stárnutí hlasu a v pozdním věku jsou zde patrny prvky určité nestability. Německy hovořící posluchačstvo se shoduje v jednom komickém aspektu. Slezak se nikdy nezbavil lehkého moravského akcentu, vzdor stovkám německy zpívaných rolí a trvalému pobytu ve Vídni. Na konci kariéry hrál v hudebních filmech, kde obzvláště vyniklo kouzlo jeho osobnosti a komediální talent. Zemřel ve věku 72 let po těžké nemoci. Ve Vídni je po něm pojmenována ulice „Leo Slezak Gasse“.