Rudolf Cortés (1921 - 1986)

Rudolf Cortés (nesprávně psán jako Rudolf Cortéz) se narodil jako Rudolf Kraisinger 15. března 1921 v Plzni jako druhý syn (prvním byl Oskar) do rodiny bednáře Rudolfa a Španělky Mercedes. Vyučil se kožešníkem a několik let se tomuto povolání věnoval. Svůj umělecký pseudonym si zvolil podle jména své matky za svobodna. Své pěvecké vlohy zdokonaloval soukromě u D. Levitzkého a Draga Vitiče. Ještě při zaměstnání si přivydělával jako člen orchestru J. Podlahy Metropolitan, Jaroslava Maliny a ve spolcích Smetana, Komorní zpěvohra a Zlatá hvězda. A jako profesionál poprvé vystoupil v Orchestru Emila Ludvíka (1940 – 1941) a v německém divadle Moravské Ostravy (1941 – 1944).

Po okupaci se natrvalo usadil v Praze, kde vystupoval v Divadle 5. května (1945 – 1946), Divadle V + W U Nováků (1946 – 1948), Hudebním divadle v Karlíně (1948 – 1956), Divadle ABC (1956 – 1959) a poté v Alhambře (1959 – 1963). V posledních třech jmenovaných nadále vystupoval pohostinsky, i když již byl ve svobodném povolání. Rudolf Cortés byl hercem a zejména zpěvákem populární hudby druhé poloviny 20. století, jenž svůj barevný hluboký znělý hlas a herecké předpoklady využil na divadelních prknech při hudebních komediích, operetách a muzikálech, např. „Divotvorný hrnec“ (Woody), „Limonádový Joe“ (Limonádový Joe), „Nebe na zemi“ (Camilio), „Trampoty profesora Prilta“ (Harry), „Lumpacivagabundus“ či „Veselý pražský trojlístek“ (Radůstka), „Fidlovačka“, „César a Kleopatra“, „Muž jménem La Mancha“ aj.

V českém filmu se Cortés objevil na začátku 50. let a až do 70. let se postupně objevoval v menších a epizodních rolích (nebo jen zpíval). Poprvé si zahrál dřevorubce zpívajícího píseň „Pro pár stromů statný les“ v Zemanově pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952). V této dekádě se ještě zjevil jako Dalibor ve vyobrazení Smetanovy opery „Dalibor“ v životopisném snímku Z MÉHO ŽIVOTA (1955) Václava Kršky, prošedivělý elegán v Hubertusu v komedii Ivo Nováka HLAVNÍ VÝHRA (1958) a též zpěvák tří písniček Rudy Bárta v koprodukční Lipského HVĚZDĚ JEDE NA JIH (1958). U snímku HLEDÁ SE TÁTA! (1961) Františka Daniela filmoví diváci slyšeli pouze jeho hlas při zpěvu písně „Vím, že bývá malý člověk sám“.