Milada Želenská (1897 - 1974)

Milada Želenská se narodila jako Milada Frýdová 16. ledna 1897 v Příbrami do umělecké rodiny. Jejím otcem byl herec a divadelní ředitel Antoš Josef Frýda (1857 – 1922) a matkou herečka Olga Brodská – Frýdová. Není proto divu, že jako členka starého hereckého klanu už od tří let stála na jevišti v dětských úlohách v kočovné divadelní společnosti svého otce. K herectví se soukromě připravovala u herečky Marie Hübnerové a herce Karla Želenského, jehož syna si nakonec vzala.

Po krátké době opět odešla a zůstala herečkou bratislavské Nové scény (1946 – 1951). Znova se vrátila do Slovenského národního divadla (1951 – 1954) a nadto přešla zpátky do Čech. Do ochodu na odpočinek setrvala v Městských divadlech pražských (1954 – 1962), kde se rychle aklimatizovala a stala se nepostradatelnou členkou souboru. V dalších létech se věnovala již jen pohostinskému vystupování v Městských divadlech pražských a okrajově i na dalších pražských oblíbených scénách.

V letech 1928 a 1929 hostovala i v pražském Národním divadle. Zpočátku se stala herečkou krásných mladých hrdinek, lyriček, emancipovaných bojovnic a buřiček. Na Slovensku byla hlavně konverzační umělkyní v lehkém komickém žánru, v pozdějších dobách se přehrála do starších charakterních, až psychologicky propracovaných, kreací v českém i světovém moderním a taktéž klasickém repertoáru.

Vynikla svým vrozeným šarmem a temperamentem, příjemností, klidem, komickým talentem, situačním humorem a za léta prověřenými noblesně vznešenými gesty a pohybem. Zahrála si např. v inscenacích „Radúz a Mahulena“ (Mahulena), „Faust“ (Markétka), „Svatá Jana“ (Jana), „Anna Kareninová“ (Anna Kareninová), „Věc Makropulos“ (Emilia Marty), „Tři přání“ (babička), „Leonie“ (Germaine) či „Konstance“.