Karel Anton (1898, Praha – 1979, Berlín) se díky svému talentu, inteligenci a preciznosti již počátkem 20. let stal jednou z nejpozoruhodnějších, diváky i kritiky uznávaných osobností české kinematografie. Psal scénáře, režíroval a příležitostně ve filmech také hrál. Nezapřel inspiraci americkými groteskami, což dokazují komedie Tu ten kámen (1923) s debutujícím Vlastou Burianem a Únos bankéře Fuxe (1923) s Anny Ondrákovou. Nezalekl se ani adaptací proslulých děl české literatury. Vedle Máchových Cikánů (1921) to jsou mj. Herrmannovi Otec Kondelík a ženich Vejvara (1926). V roce 1930 se zapsal jako režisér prvního českého zvukového filmu Tonka Šibenice. O tři roky později však v Čechách natočil svůj poslední film Jsem děvče s čertem v těle s Lídou Baarovou. Další jeho tvorba, více než 40 filmů, už patří do kinematografie německé a částečně i francouzské.