Václav Špidla (1922 - 1979)

Václav Špidla se narodil 28. září 1922 v Praze. Upoutalo ho herectví, s nímž už začínal za nacistické okupace u kočovných společností B. Ryse, F. Nechyby, R. Nádhery a V. Rovenského (1942 – 1943). Před profesionální hereckou dráhou nejdříve vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře (1946) a DAMU (1948). Poté prošel Diskem, Ex – Diskem a Divadlem 5. května (1945 – 1947), Vinohradským divadlem (1948 – 1954).

Herectví Václava Špidly bylo živelné a s notnou dávkou nadsázkové komiky, jež podtrhoval také svým zjevem. Jeho postavy vynikaly kultivovaností, klidnými gesty a pohyby. V Národním divadle se představil v malých rolí jako např. Hladolet („Sen noci svatojánské“), farář („Zmoudření dona Quijota“), zachránce („Bláznivá ze Chailot“), muž („Šumař na střeše“, „Na pravici Boha otce“), Hynce Ptáček z Pirkštejna a Jan z Příbrami („Jan Roháč“) a Oront („Škola pro ženy“). Za svoji práci nedostal, na rozdíl od svých kolegů, žádné oficiální ocenění nebo vyznamenání.

Ve svých režiích Špidla usiloval o moderní básnickou metaforiku, zachovával hereckou individualitu a psychické zázemí rolí. Měl vždy přesnou myšlenkovou koncepci a širokou škálu výrazových prostředků. Pro Národní divadlo zinscenoval deset her z klasického repertoáru. Nejúspěšnější byly jistě inscenace „Sen noci svatojánské“ s kontem 94 repríz a „Šumař na střeše“ s 48 reprízami. Z dalších představení si uveďme „Optimistickou tragédii“, „Svatou Janu“, „Dostigajeva a ti druzí“, „Zmoudření dona Quijota“, „Fausta“, „Tartuffa“, „Jana Roháče“, „Království boží“, „Bubny otce Neda“ atd.

Kvůli svým častým mimopražským angažmá byl pro film často jako herec nedostupný. Hrál nejčastěji menší úlohy v různých časových rozestupech. Nejdříve se představil v (u diváků dodnes oblíbené) komické úloze bankovního účetního a nápadníka Badalce zvaného Gaston v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948).