Martin Frič (1902 - 1968)

„Když jsem několik dnů nedělal film, měl jsem pocit prázdna.“

Od roku 1928 byl ženatý s herečkou Suzanne Marwille (1895 – 1962) a vyženil s ní dvě dcery Martu Fričovou (1914 – 1993) a Evu Fričovou (1926 – 2000), které přijaly jméno svého otčíma (z Marty se později stala herečka). K filmu se Martin Frič dostal přes navrhování plakátů (poprvé k filmu DÁMA S MALOU NOŽKOU).

Přes kreslení reklam, malování staveb, práce v laboratoři, psaní scénářů (tím prvním byl pro film PROČ SE NESMĚJEŠ), práce kameramana a hraní epizodních rolí v několika němých snímcích se dostal až k filmové režii. Jeho režijním debutem byl němý snímek PÁTER VOJTĚCH (1928), ve kterém hrál on sám, i jeho manželka Suzanne Marwille. Ta také hrála ve zbylých třech Fričových němých snímcích (VARHANÍK U SV. VÍTA, CHUDÁ HOLKA, VŠE PRO LÁSKU).

V roce 1931 režíroval se svým učitelem a přítelem Karlem Lamačem české i německé verze komedií s Vlastou Burianem ON A JEHO SESTRA a TO NEZNÁTE HADIMRŠKU a německý film DER ZINKER (UDAVAČ). Po krátké stáži ve francouzských ateliérech zrealizoval v Praze svůj první samostatný zvukový film DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1931) se Sašou Rašilovem v hlavní roli.