Miroslav Josef Krňanský (1898 - 1961)   † 62 let

M. J. (Miroslav Josef) Krňanský se narodil 22. listopadu 1898 v Praze. Vyučil se kominíkem a statoval v holešovické Uranii. K filmu měl teoreticky blízko již odmalička: od dětství byl jeho přítelem pozdější filmový režisér Gustav Machatý. Prakticky se s ním seznámil za 1. světové války, kdy byl roku 1916 válečným filmovým reportérem. Po válce se rozhodl, že u filmového povolání již nadobro zůstane.

Od roku 1922 byl však výhradně filmovým režisérem. Byl prostým člověkem, k filmové práci přistupoval poctivě, snaživě, s lyričností a snažil se objevovat nové herecké tváře. Záporem jeho práce byl nedostatek uměleckého nadání a často i lyrické obrazy vyšli do prázdna. Nejraději se specializoval na adaptace známých a oblíbených českých literárních děl (oblíbencem byl zvlášť Ignát Herrmann), za což byl nazýván „nejčeštějším ze všech režisérů“. V němém období zfilmoval spisovatele Jana Morávka (PÍSEŇ ŽIVOTA), Ignáta Herrmanna (VDAVKY NANYNKY KULICHOVY, PŘÍBĚH JEDNOHO DNE), Josefa Adlera (KRÁSNÁ VYZVĚDAČKA), K. L. Kuklu (BAHNO PRAHY, LORETÁNSKÉ ZVONKY), F. X. Svobodu (ČERNÝ PLAMEN), Boženu Němcovou (POHORSKÁ VESNICE), Karla Tůmu (Z ČESKÝCH MLÝNŮ), Jana Klecandu (STARÝ HŘÍCH, ADJUNKT VRBA) a podle původních námětů komedie a melodrama (SÁZKA O HUBIČKU, PROMOCE, LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA a MODRÝ DÉMANT).

Ve 30. letech jako režisér staré školy získal příležitost k režírování maximálně jednou do roka. Opět zfilmoval literární díla. Znovu převedl na plátno díla Ignáta Herrmanna: s Vladimírem Borským v titulní úloze KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931), melodrama BEZDĚTNÁ (1935), kde první výraznou úlohu hrála Nataša Gollová, svůj nejlepší film OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937) s Theodorem Pištěkem a Antonií Nedošinskou, komedii POD JEDNOU STŘECHOU (1938) a romantickou komedii ARTUR A LEONTÝNA (1940), Karla Václava Raise: drama ZAPADLÍ VLASTENCI (1932) a Karla Klostermanna: drama ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT (1933) v titulních úlohách s Blankou Waleskou, J. O. Martinem a Alexandrem Třebovským. Za okupace mu byla záměrně znemožňována tvůrčí filmařská práce a uchýlil se k původním námětům soudobých autorů Vladimíra Neffa: melodrama GABRIELA (1941) a Karla Nového: drama ŽÍZNIVÉ MLÁDÍ (1943).

Po válce se rozhodl zfilmovat román Ivana Olbrachta NIKOLA ŠUHAJ (1947), jenž však propadl po režijní stránce, u diváků a i u kritiky. Krňanského režijní práce byla již značně zastaralá a nemoderní. Sám zřejmě cítil, že novým moderním nárokům nestačí, a proto raději dobrovolně ukončil svou režijní filmografii v roce 1953 sestavením (za spolupráce Bohumila Brejchy) střihového medailonu o Vlastu Burianovi KOLOTOČ HUMORU. Snímky M. J. Krňanského byly umělecky značně nevyrovnané.