Emil Artur Longen (1885 - 1936)

Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Pittermann, se narodil 29. července 1885 v Pardubicích. Absolvoval gymnázium a začal od roku 1904 studovat malířství na pražské AVU, ale v roce 1908 byl vyloučen pro porušení kázně. Ještě při studií se podílel na založení a prvním veřejném vystoupení malířské skupiny Osma (v ní byli například E. Filla, B. Kubišta a další). Byl skvělý malíř, umělecky nejdříve působil mezi postimpresionismem a expresionismem. Později byl ovlivněn kubismem a také sociálními tendencemi. Maloval obrazy, tvořil kresby, ilustrace a karikatury, které veřejně otiskoval.

Pro Burianovo divadlo Longen napsal úspěšné divadelní hry, např. „C. a K. polní maršálek“, „Kasta pro sebe“, „V tlamě velryby“ nebo „Už mne vezou“. Ještě ve své Revoluční scéně uvedl Longen první dramatizaci „Osudů dobrého vojáka Švejka“ Jaroslava Haška, kde hlavní roli stvořil legendární Karel Noll, Kischovo „Nanebevstoupení Tonky Šibenice“, kde roli Tonky Šibenice vytvořila Longenova žena Xena Longenová (vl. jm. Polyxena Marková, 1891 – 1928) a Büchnerova „Vojcka“. S Xenou, která mu byla několikrát divadelní partnerkou, se oženil roku 1910. Xena spáchala v květnu roku 1928 sebevraždu skokem z okna, a Longen se na Silvestra téhož roku oženil s Marii Uhlířovou, s níž měl dcery Marii Longenovou – Breyerovou a Jiřinu Longenovou – Kundrátovou. Někdy vystupoval pod jménem L. Ongis.

S filmem se poprvé setkal již v roce 1911, kdy společně s kameramanem Antonínem Pechem hrál hlavní role, napsal a režíroval situační komedie RUDI NA KŘTINÁCH, RUDI SPORTSMAN, RUDI SE ŽENÍ a RUDI NA ZÁLETECH. O deset let později se jako iluzionista objevil v kriminálním OTRÁVENÉM SVĚTLE (1921) po boku Karla Lamače a Anny Ondrákové. Pro film začal soustavněji pracovat až na začátku třicátých let. Podle jeho divadelních her vznikly velmi úspěšné komedie (zejména s Vlastou Burianem: C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, NEZLOBTE DĚDEČKA, POBOČNÍ JEHO VÝSOSTI). Sám byl autorem námětů a scénářů u více jak deseti snímků (ON A JEHO SESTRA, MATKA KRÁČMERKA, HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN, ZLATÁ KATEŘINA, JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, POKUŠENÍ PANÍ ANTONIE, JEDNA Z MILIONU, NAŠE JADENÁCTKA aj.).

Jako herec se ve zvukovém filmu objevil jen dvakrát: v hlavní roli Alfréda Redla ve špionážním dramatu AFÉRA PLUKOVNÍKA REDLA (1931) Karla Antona a jako praporčík Benda v legionářském dramatu TŘETÍ ROTA (1931) režiséra Svatopluka Innemanna. V tomtéž roce se neúspěšně pokusil i o filmovou režii, když natočil sentimentální komedie MILÁČEK PLUKU a SKALNÍ ŠEVCI.