Arnold Flögl (1885 - 1950)   † 65 let

Arnold Flögl se narodil 10. července 1885 v Kroměříži. Dokončil studia a stal se zubním technikem. Spořádané zaměstnání ho však vůbec nezajímalo a nelíbilo se mu. Vynikal jako zpěvák a odešel ke zpěváckému spolku v Martině (1909 – 1912), z nichž vynikal v inscenaci „Čarostřelec“. Přijal pozvání na pohostinské účinková v Národním pražském divadle, kde se jako host exhiboval od prosince 1912 až do dubna 1913, například v úloze žalářníka Beneše v „Daliborovi“ Bedřicha Smetany či váženého kardinála de Brogniho v „Židovce“ Jacquese Fromentala Elie Halévyho.

Během desátých lete studoval také zpěv u E. Buriana, což mu pomohlo v dalších angažmá v opeře Národního divadla v Brně (1924 – 1930) a sólisty v operního souboru Slovenského národního divadla v Bratislavě (1930 – 1950). V tomto divadle, kde hostoval již roku 1922, působil až do své smrti. Plodnou hereckou kariéru přerušila až krutá smrt.

Arnold Flögl se vyvinul ve skvělého basistu se zvučnými hloubky a plnými výškami (ale často zpíval také barytonové úlohy a party). Vynikal vznešeným a výrazným přednesem, ale ten bohužel neměl žádnou možnost vyniknout v těžké konkurenci, která v Národním divadle v Praze v desátých letech panovala. V souboru totiž působil Emil Pollert, Václav Kliment, Jiří Huml a mlaďoučký Vilém Zítek.

Paradoxně největšího pěveckého a hereckého rozmachu a vývinu zažil až po svém náhlém odchodu z Národního divadla. Flögl se uměl svým herectvím vtělit do vážných i groteskně démonických úloh, jež zvýrazňoval přirozenými výrazovými prostředky. Později Proslul jako výrazný a známý wagnerovský operní interpret. Svoji největší hereckou slávu a dráhu Flögl prožil v Brně, a zejména v Bratislavě. Velmi oblíbený a známý byl také jeho zvučný, nebojácný, hluboký a neochvějný mluvený projev. Zajímavostí rovněž je, že si ho hudební skladatel Jaroslav Jeremiáš vybral do titulní úlohy krále Gildase v opeře „Starý král“ (1919).