Aleš Podhorský (1900 - 1964)

Aleš Podhorský se narodil jako Antonín Pasáček 19. dubna 1900 v Holešově. Už během studií na gymnáziu se k herectví soukromě připravoval od roku 1924 u herce a režiséra Jaroslava Hurta, ale už předtím působil jako režisér a herec u společností O. Alferiho (1923 – 1924), J. Burdy (1924 – 1926), Východočeské společnosti (1926 – 1928), kde byl také šéfem činohry, brněnského Národního divadla (1928 – 1937), v jehož svazku působil od roku 1930 jako režisér, 1935 – 1937 umělecký šéf činohry a 1936 – 1937 šéfrežisér činohry. Následně se stal režisérem činohry Národního divadla v Praze (1937 až 31. červenec 1951), zde však režíroval jen do roku 1949.

Jeho ženou krátce byla významná brněnská divadelní herečka Marie Pavlíková (1906 – 2003). Jako režisér vždy stál neochvějně za kritickým a psychologickým realismem (často hry dramatiků Ladislava Stroupežnického, F. A. Šubrta, bratrů Mrštíků, F. X. Svobody, N. V. Gogola, A. N. Ostrovského atd.) a snažil se ztvárnit život takový, jaký opravdu je (nevzdával se však patosu a dramatičnosti). Neváhal kvůli dynamice a tempu škrtat a zkracovat text hry. Zaměřoval se na herce (lyrismus mu byl cizí) a jejich realistické hraní. Po válce začal tvořit přesně v duchu tzv. „socialistického realismu“.

Z jeho režií např. uvádíme „Maryša“, „Kutnohorští havíři“, „Na Valdštejnské šachtě“, „Naši furianti“, „Lilofee“, „Kremelský orloj“, „Les“, „Paličova dcera“, „Ion“, „Hrátky s čertem“, „Zmoudření Dona Quijota“, „Kristus“, „Noví lidé“, „Jan Výrava“. Zpočátku se věnoval též hraní, kde se jeho malá silnější postava a temperamentní projev (zastával zde stejné zásady jako při režii) uplatnila v kreacích charakterních („Faust“, „Revizor“, „Naši furianti“ či „Nezbedný bakalář“), později hrál epizodky ve svých režiích a výrazně herectví omezoval.

V roce 1935 také prvně „přičichl“ k filmu, když se poprvé a naposled neúspěšně pokusil o filmovou režii brněnského snímku HŘÍCH MLÁDÍ (1935), jež je někdy uváděn též jako STUDENTI NA PRÁZDNINÁCH. Tato lidová komedie se „Stréčkem Křópalem“ (Valentin Šindler) a Hanou Vítovou u diváků i u kritiky zcela propadla. Z historického hlediska je však cenná faktem, že se zde poprvé objevili významní herci Rudolf Deyl ml. a Vladimír Leraus. Zahrála si zde i Podhorského manželka Marie Pavlíková. V dalších úlohách se jiní významní či známí herci neobjevili.