Josef Rovenský (1894 - 1937)

Josef Rovenský se narodil 17. dubna 1894 v Praze do zámožné rodiny majitele pohřebního ústavu. Po neúspěšných studií odešel k divadlu. V jevištní technice ho soukromně připravoval herec Karel Želenský. Jako mladík začínal u kočovných společností (v letech 1913 – 1914 hrál například v Brně). První angažmá v „kamenném divadle“ získal v Plzni. Po návratu do Prahy začal pravidelně vystupovat v kabaretech Červená sedma, Rokoko, Bum, Revoluční scéna (1919 – 1922), Divadle Vlasty Buriana a Divadle Komedie.

Jako herec debutoval již roku 1914 v komedii ZAMILOVANÁ TCHYNĚ. V němém filmu sehrál na čtyřicet rolí (např. UČITEL ORIENTÁLNÍCH JAZYKŮ, TU TEN KÁMEN..., DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, PÁTER VOJTĚCH, AKORD SMRTI, DRVOŠTĚP, BÍLÝ RÁJ, HŘÍCH či HŘÍCHY LÁSKY). Hojně hrál rovněž v zahraničních produkcích, zejména v rakouských a německých (např. DENÍK ZTRACENÉ).

Na začátku třicátých let byl na vrcholu své popularity. Na přelomu 20. a 30. let byl z českých herců jedním z nejobsazovanějších. Vyjmenujme ty nejvýznamnější role vraha Prokůpka v TONCE ŠIBENICI (1930), starostu v C. A K. POLNÍM MARŠÁLKOVI (1930), inspicienta v ON A JEHO SESTRA (1931), zloděje v komedii TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931), starostu a důstojníka gardy v LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (1932), poťouchlého dědečka Boleslava Hnipírda ve FUNEBRÁKOVI (1932), drožkáře v POBOČNÍKU JEHO VÝSOSTI (1933), zkorumpovaného poštmistra Špekina v REVIZOROVI (1933), uprchlého trestance Léona Berniera ve Svitákově a Fehérově dramatu ŠTVANÍ LIDÉ (1933) a jeho poslední filmovou postavu, kavárníka Bartoše z Wassermanových TRHANŮ (1936).

Ve dvacátých letech se začal věnoval také filmové režii. Debutoval v roce 1920 dramatem KOMEDIANTKA. V němém filmu ještě natočil několik bezvýznamných snímků. Ve svých filmech hrál také hlavní role. Největší úspěch mu však přinesla 30. léta. Jeho nejslavnějšími filmy se staly poetická ŘEKA (1933) a MARYŠA (1935) s Jiřinou Štěpničkovou v hlavní roli. Filmy byly velmi úspěšné i v zahraničí. Ke svým filmům psal i náměty a scénáře. Díky úspěchu byl pozván do Rakouska, kde vytvořil film MARJA VALEVSKÁ (1936). V Německu začal točit film PAN (1937), pro neshody s německou stranou a kvůli špatnému zdravotnímu stavu film nedokončil a vrátil se zpět do Československa. Zde roztočil filmy HLÍDAČ Č. 47 (1937) a PANENSTVÍ (1937).