Zdeněk Kampf se narodil 20. září 1920 v Jaroměřicích u Moravských Budějovic. Jako celá řada jeho současníků, i on se rozhodl pro práci hereckou. Tu vystudoval na brněnské Státní konzervatoři v roce 1943. Ještě za studií hrál v Komorních hrách Radosti ze života. Po vystudování zůstal v Brně, spojil profesní i osobní život (zde se seznámil se svoji ženou, se kterou prodlel čtyřiatřicet společných let) s novým brněnský domovem, a prošel zde jevištními a činoherními scénami tamního Národního divadla (1943 – 1952), Městského divadla mladých (1952 – 1954) a nakonec Státního divadla (1954 – 1985), kde nadále hostoval až do své předčasné smrti.
Do české kinematografie vstoupil ihned po okupaci, ve filmu, který byl roztočen ještě za okupace, ale dokončen až po válce. Ztělesnil lupiče v parodické komedii PANCHO SE ŽENÍ (1946) Františka Salzera a Rudolfa Hrušínského. Jeho celkové účinkování ve filmu se omezilo na pouhých necelých patnáct hereckých příležitostí. Toto bylo zapříčiněno jeho angažmá v Brně, a podle kritiků i malými filmovými zkušenostmi a teatrálním výkonem. Ve čtyřicátých letech si Kampf mohl ještě do své úzké herecké filmografie dopsat úlohu Vladimíra, syna Habětínových (Jaroslav Raušer a Marie Brožová) v Gajerově snímku PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949). Několikrát si zopakoval filmování se stejnými režiséry.
V 50. letech byl Kampf Březinovým (Jaroslav Raušer) synem z I. manželství Jiříkem ve Steklého adaptaci Jiráskova TEMNA (1950), studentem Tonym Gerstenerem v životopisném snímku Václava Kršky POSEL ÚSVITU (1950), malířem Ešrefem a cizincem v Krškových koprodukčních československo – bulharských pohádkách LABAKAN (1956) a LEGENDA O LÁSCE (1956).
Za celá šedesátá léta si zahrál pouze VB příslušníka v Krškově DÍVCE SE TŘEMI VELBLOUDY (1967) a starostu v SEDMI HAVRANECH (1967) režiséra Vladimíra Čecha. Jeho herecká dráha má také řadu zajímavostí. Dvakrát si zahrál syna herce Jaroslava Raušera a dvakrát ústřední pár s herečkou Jiřinou Švorcovou.