Jiří Jungwirth (1921 - 1959)

Jiří Jungwirth se narodil v Praze na Smíchově. Jeho matka pracovala pro filmového režiséra Karla Lamače. On sám se nejprve vyučil nástrojařem v leteckých závodech Waltera a absolvoval měšťanskou školu. Za druhé světové války byl nasazen v Německu, po válce pracoval jako technický úředník ve Škodových závodech v Novém Boru. Byl kapitánem hokejového mužstva DTJ Smíchov, hrál amatérsky divadlo a v kapele Škodových závodů v Novém Boru hrával na bubny. Po absolvování filmové školy v Praze Hostivaři (1952) se filmovému řemeslu učil u Alfréda Radoka (Divotvorný klobouk) a Vladimíra Borského (Jestřáb kontra Hrdlička).

V roce 1957 režíroval s Jindřichem Pušem film MALÍ MEDVĚDÁŘI. Režíroval v té době také oblíbené televizní estrády (diváci o nich mluvili jako o "Jungwirthových estrádách"), které konferoval Vladimír Dvořák (kterého Jiří Jungwirth osobně k účinkování v televizi přemluvil) s Vladimírem Hrubým, kterého posléze nahradila Jiřina Bohdalová. Režíroval také televizní silvestry 1957 a 1958 a televizní inscenace, např. LIDÉ NA PRODEJ, NORBERT FRÝD, METODA RADY PÍTRA, JEPPE Z KOPEČKU, OBCHODNÍK S DEŠTĚM, SCHOVÁVANÁ NA SCHODECH. Dále režíroval soutěžní pořady HÁDEJ, HÁDEJ HADAČI, které konferoval Jan Pixa, a zábavně naučné pořady SMÍM PROSIT (učíme se tančit walz, foxtrot atd.), které konferoval Vladimír Menšík (kterého obsazoval i do charakterních rolí ve svých televizních inscenacích). V pražském kabaretu Alhambra režíroval revuální pořady.

Režisérkou kariéru Jiřího Jungwirtha ukončila při návratu z estrády k 40. výročí strakonické továrny na výrobu motocyklů v roce 1959 autohavárie, kterou způsobil zpěvák a herec Josef Zíma, který z estrády vezl tři spolujezdce (všichni ostatní nehodu přežili). Jiří Jungwirth měl ženu a tři děti, ochuzen o něj tedy nebyl jen Československý filmový průmysl. Tato tragická událost a její pozadí je občas připomínána soudobým bulvárním tiskem. Na režiséra Jiřího Jungwirtha zavzpomínal Vladimír Dvořák ve své knize Všechny náhody mého života a v knize S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech, a také Jaroslav Štercl ve své autobiografii. Práci režiséra Jiřího Jungwirtha v oblasti televizní zábavy také pozitivně hodnotí Valter Feldstein ve studii Televize včera, dnes a zítra.