Glauco Pellegrini (1919 - 1991)

Italský režisér Glauco Pellegrini působil u filmu v různých profesích, uplatnil se také v televizi a divadle, a i když jeho tvorba je u nás jen málo známá, patřil k významným osobnostem poválečné italské kinematografie. Narodil se sice ve starobylé Sieně, ale vyrůstal v Benátkách, kde jeho rodina měla kořeny. Původně začal pracovat jako novinář, brzy ale začal psát pro rozhlas a také divadlo, od počátku čtyřicátých let 20. století spolupracoval na několika dokumentárních filmech, které mapovaly kulturní památky v Benátkách.

Z jeho další samostatné filmografie připomeňme komedii NORKOVÝ KOŽICH (Una pelliccia di visone, 1954), prvky doznívajícího neorealismu lze pak vysledovat v dojemném dramatu MUŽ V KRÁTKÝCH KALHOTKÁCH (L’amore piu bello, 1957), jež osobně uvedl na festivalu v Karlových Varech. Mezitím se Pellegrini podílel i na několika tehdy oblíbených povídkových filmech, poslední položkou v jeho režijní filmografii je životopisný příběh italského dramatika Carla Goldoniho ITALIENISCHES CAPRICCIO (1961), který natočil ve východním Německu s Janem Werichem v jedné z hlavních rolí (film byl uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě).

V následujících letech se Glauco Pellegrini věnoval divadelní režii, na jevištích uváděl nejen divadelní hry, ale i opery, příležitostně pracoval také pro televizi. Významné je i jeho pedagogické působení, do roku 1990 vyučoval režii na prestižní filmové škole Centro Sperimentalo di Cinematografia. Kromě toho psal knihy, na řadě projektů s ním spolupracovala jeho manželka Vittoria Richter, která byla původně zdatnou hráčkou na harfu.

Glauco Pellegrini zemřel v Římě 21. ledna 1991 ve věku 72 let.