Angelo Michajlov pocházel z Bulharska, oba jeho rodiče byli operní pěvci. Angelo vystudoval francouzské gymnázium, ale po neúspěšném pokusu získat v Bulharsku vyšší vzdělání odešel do Československa, kde studoval hudební skladbu na AMU, záhy se prosadil také jako úspěšný pianista, dirigent a skladatel, v polovině 60. let začal pracovat jako profesionální skladatel, napsal také muzikál Cik cak pro bulharská divadla. V této době začal komponovat pro přední zpěváky a svými chytlavými skladbami pomáhat vytvářet popularitu Marty Kubišové, Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře, později psal také pro Evu Pilarovou, Naďu Urbánkovou, několik písní napsal také pro Karla Gotta. V roce 1968 otevřeně kritizoval okupaci Československa, načež dostal dočasný zákaz skladatelské činnosti v jakémkoliv médiu, časem se ale k práci vrátil a těžištěm jeho práce se stala filmová a televizní hudba. Jeho práce se vyznačovala znatelnými bulharskými vlivy, které jsou slyšet jak ve filmové hudbě, tak i v písních našich předních zpěváků, občas se objevil i před kamerou jako herec, zvláště pak ve filmech, k nimž skládal hudbu. V pozdější době začal Michajlovův tvůrčí proces omezovat bohémský život, dvě nezdařená manželství, až po třetí svatbě se usadil, koncem 80. let pak následkem těžké srdeční choroby přestal pracovat prakticky úplně, působil ale jako pedagog na konzervatoři. Angelo Michajlov zemřel na své chalupě na Děčínsku 7. července 1998 v nedožitých 59 letech.