Václav Štercl (2024 - 1989)   † 35 let

Václav Štercl se narodil v roce 1922 v Blovicích u Plzně do rodiny zbankrotovaného architekta. Když byly mladému Václavovi tři roky, rodina se roku 1925 přestěhovala z Blovic do Prahy. Po krachu otce se rodina často po Praze stěhovala. Na přání otce oba synové studovali klasické gymnázium. Ale po vzoru staršího bratra, po slavném herci, komikovi, zpěvákovi, kabaretiérovi, trampovi, klaunovi a občas i kreslíři Jaroslavu Šterclovi (1919 – 1996), se rozhodl věnovat se umělecké dráze.

Svoji nápadnou podobu s bratrem dokázal ale náležitě využít. Právě podoba s bratrem otevřela Václavovi dveře na kabaretní pódia a do filmových ateliérů, což starší Jaroslav nesl velmi nelibě. I to byl jeden z důvodů, proč bratři spolu dobře nevycházeli, moc ne nestýkali a ani ve společnosti nemluvili jeden o druhém. Jak již bylo řečeno, nápadná podoba s bratrem dopomohla Šterclovi k filmové kariéře.

Debutoval v druhé polovině 60. let jako železničář ve FLÁMU (1966) Miroslava Hubáčka s Milošem Kopeckým, Vlastou Matulovou a Janou Hlaváčovou, Olgou Schoberovou i Vladimírem Menšíkem v titulní úlohách. K dalším postavám se dostal až ke konci první poloviny normalizačních 70. let.

Hrál mistra elektrikářů v krátké agitce Miroslava Soboty a Krátkého filmu Praha SKOKAN (1974), hostinského ve filmu Studia FAMU a studenta Josefa Harvana VŠECHNO NEJLEPŠÍ (1974), divácky známého omdlévajícího zřízence na patologii Mrázka ve Vorlíčkově filmu JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974) a zelináře v povídce TÉMA: LÁSKA Milana Muchny z triptychu PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (1975).