Jan Jílek se narodil 24. listopadu 1933 v obci Dlouhomilov u Šumperka do rodiny rolníka. Po základním studiu se vyučil soustružníkem a chvíli navštěvoval zemědělskou školu. Po absolvování dělnické přípravky pro pracující (1950) vystudoval v letech 1951 – 1955 herectví na pražské DAMU. Ihned po absolvování nastoupil do Divadla Jiřího Wolkera (1955 – 1991), kde setrval až do svého předčasného odchodu na odpočinek.
Na divadelních prknech se objevil jako Iljič („Strýček Váňa“), Klubko („Sen noci svatojánské“), Hiraly („Lesní panna“), Petřík („Divotvorný klobouk“), Pastevec („Princezna Pampeliška“), Sluha („Čáry máry fuk“), James („Děti kapitána Granta“), Princ („Sněhová královna“), Václav Rada („Voják“), Bonacieux („Tři mušketýři“), Pepík („Jana z parku“), Omnimor („Hrátky s čertem“), Dvořenín („Strakonický dudák“), Šefl („Loupežník“), Bubáček („Bubáci a hastrmani“), Baltazar („Romeo a Julie“), Tomáš Diarius („Zdravý nemocný“), Baptista („Zkrocení zlé ženy“), Abe („Limonádový Joe“), Doktor („Bylo nás pět“) apod.
Výrazně se uplatnil i jako autor divadelních her pro děti i dospělé („Silvestr“, „Dvojitý tep srdce“, „Jak umřít na lásku“, „Diamantoví kluci“, „Můj hrad“, „Já chci žit znovu“, „Kašpárek“, „Kašpárkovy Vánoce“, „Honza a zakletá princezna“, „Dar pro velkou lásku“ atp.), které kromě jeho domovské scény uváděla četná česká divadla, rozhlasových her („Silvestr“, „Pohádka o Popelce“), prózy („Mám talent na buben“ 1968, „Podzimní zápisky“ 1985, „Mimozemšťanů je čím dál víc“ 2006, „Milování s hudbou“ 2008) a pro divadlo adaptoval pohádkové předlohy („Čarovná Barborka“, „Sůl nad zlato“, „Šípková Růženka“, „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“, „Pták Ohnivák a liška Ryška“ či „Dlouhý Široký a Bystrozraký“).
Do české kinematografie vstoupil nejprve jako autor námětů a scénářů k hraným filmům ŽALOBNÍCI (1960) režiséra Ivo Nováka, OSENÍ (1960) Václava Kršky a OČI PRO PLÁČ (1983) Zdeňka Míky.