Václav Chochola (1923 - 2005)

Václav Chochola se narodil 30. ledna 1923 v Praze - Libni, kde také začal navštěvovat reálné gymnázium. Již během studií si pořídil první fotoaparát a začal se aktivně věnovat sportu. V roce 1939 začal v denním tisku publikovat své fotografie z prostředí atletických závodů. Poté, co si pořídil aparát Zeiss Ikon 6x6, stal se členem Klubu přátel amatérské fotografie, kde jej tento koníček naprosto pohltil.

V té samé době se seznamuje s fotografy Karlem Ludwigem a Zdeňkem Tmejem, aniž by tušil, že se do budoucna stanou nerozlučnými kolegy i přáteli. Na sklonku války během květnového povstání vytvořil v ulicích Prahy cennou sérii dokumentárních fotografií. Po válce svůj fotografický repertoár rozšiřuje o akty a začíná spolupracovat s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem, kteří mu umožnili fotografovat obnovenou scénu Osvobozeného divadla.

Poté, co se roku 1949 stal členem Svazu čs. výtvarných umělců a dostal nový ateliér v Rytířské ulici, začal se intenzivně věnovat portrétování slavných osobností. Z této doby pochází snad jeho nejznámější práce, a sice portrét katalánského malíře Salvadora Dalí, kterého jezdil fotografovat do Francie. Proslavil se též fotografiemi atleta Emila Zátopka; malířů Františka Tichého a Jana Zrzavého. Neméně významné jsou jeho portréty slavných osobností, které tehdy navštívily Prahu (L. Armstrong, M. Antonioni aj.)

V dalších letech spolupracoval s již zmíněným Zdeňkem Tmejem, spolu fotografovali ulice Prahy a pražských periferií. Roku 1958 dokonce ustál politické prověrky ve Svazu čs. výtvarných umělců - o jeho fotografie byl zájem i v nových poměrech. Problémy s politickým vedením se však ozvaly ještě jednou, a to v roce 1970, kdy Václav Chochola fotografoval hrob Jana Palacha, za což byl držen ve vazbě a následně podmínečně odsouzen na pět let.