Lena Horne (1917 - 2010)

Legenda světové jazzové scény, americká zpěvačka, herečka, a majitelka mnoha ocenění na Americké hudební scéně, nejlepší vokalistka 1961, nejlepší pěvecký výkon v opeře Porgy a Bess 1962, nejlepší zpěvačka za rok 1981 - Live on Broadway, cena Grammy za The Lady and Her Music, Best jazz vocal - My Life Jazz 1988, vítězka za rok 1989 - Lifetime Achievement Award, nejlepší jazzová zpěvačka v roce 1995 cena Grammy, cena americké vydavatelské asociace spol. skladatelů ASCAP za přispění hudbou, zpěvem a zábavou v roce 1987, Cena J.F. Kenedyho za mimořádnou tvorbu a talent, Drama desk Award - cena za vynikající herečku - Lady and Her Music, Tony Awards za Jamaicu v roce 1957.......spolupracovala s jazzovými, světově proslulými hudebníky a skladateli: Artie Shawem, Teddy Wilsonem, Billy Strayhornem, Duke Ellingtonem, Charlie Barnetem, Benny Carterem a Billy Eckstinem.

Horne se stala v roce 1933 členkou sboru Cotton Clubu v New Yorku, a od jara 1934 již zpívala s Noble Sissle orchestrem, se kterým cestovala a vystupovala po USA. Od roku 1940 natáčela v radiu a první gramodesku u firmy RCA natočila v roce 1941. Mimo koncertní a pěveckou dráhu v drahých nočních klubech podepsala Lena smlouvu s Metro Goldwyn Mayer a stala se první afroamerickou zpěvačkou s bílou vizáží, která podepsala dlouhodobou smlouvu s tímto filmovým gigantem. Debutovala v Panama Hattie  1942 a známou se stala o rok později ve Stormy Weather, Thousands Cheer 1943, I Dood to, Boogie Woogie, Dream, Broadway Rhythm a Two Girls and a Sailor  1944, nebo Ziegfeld Follies 1946, Words and Music 1948, Vévodkyně z Idaho 1950, Meet Me in Las Vegas 1956, naposledy stanula před kamerou ve třetím vydání hollywoodských skečů, tance, skladeb That's Entertainment! v roce 1994.

Pravdou je, že přes veškeré Leniny klady a umění, nedostala nikdy jako afro-míšenka žádnou hlavní roli ve filmu, z čehož byla postupem času čím dál víc rozčarovaná. Navíc její jistá izolace pramenila i ze skutečnosti, že dávala najevo své politické názory v hnutí za občanská práva, za které byla jeden čas na černé listině. Lena se tedy vrátila k práci do nočních klubů, a pořádá koncerty v USA, Kanadě, Evropě, je častým hostem v Las Vegas, vystupuje v Brazílii v Carioca klubu v Riu. Koncertuje s Judy Garland, Frankem Sinatrou, Deanem Martinem, Harry Belafontem, Sammy Davisem Jr., natáčí i TV speciály v USA i Anglii pro BBC. Hraje např. v The Muppet Show, Sesame Street, Cosby Show, nebo Different World. Po dlouhém a úmorném světovém turné v roce 1982 se Lena rozhodla pro odchod do důchodu, ale v roce 1984 je opět zpět, se stejnojmenným názvem, kterým se honosila její gramodeska - Lady and Her Music, vystupuje po 41 městech v USA a Kanadě. Byla také v Londýně, a celá koncertní šňůra byla ukončena ve Stockholmu, 14. září 1984.

Rok 1990 nachází Lenu Horne aktivní, a natáčející v nahrávacím studiu, což bylo už tenkrát vzhledem k jejímu věku naprosto obdivuhodné. V roce 1998, ve věku 81 let vydala další album Being Myself, a v roce 2000 se vrátila do nahrávacího studia spolupracovat na albu se skladbami jazzové klasiky od Duka Ellingtona. V roce 2005 vyšla sbírka vzácných, dosud nevydaných nahrávek legendární Leny.