Zita Johann (1904 - 1993)

Zita Johann se narodila 14. července 1904 jako Elisabeth Johann ve vesnici Deutschbentschek nedaleko Temešváru v Rakousko-Uhersku (dnes Rumunsko). Její otec, husarský oficír Stefan Johann, s celou rodinou odplul za oceán a usadil se v New Yorku, to bylo Zitě sedm let. Zita začala s herectvím už na střední škole účinkováním ve školních představeních.

Po úspěchu na newyorské divadelní scéně se dostala k filmu. Zahrála si v sedmi filmech v třicátých letech 20. století. Její prvotinou byla hlavní role ve filmu ZÁPAS (1931), posledním filmu D.W.Griffitha, kde ztvárnila Florrie, manželku hutníka, která propadne démonu jménem alkohol. Následovala její nejznámější role Helen Grosvenorové a princezny Anck-es-en-Amon v dnes již klasickém hororovém dramatu MUMIE (1932), kde zazářila po boku Borise Karloffa. Mezi její další role patří Quita Silva ve filmu KAPITÁN ŽRALOK (1932), hlavní postava v dramatu THE SIN OF NORA MORAN (1933), Teena Pavelic v THE MAN WHO DARED (1933), slečna Morganová v LUXURY LINER (1933) a Suzan Tranterová v GRAND CANARY (1934). Později se Zita vrátila zpět na prkna, která znamenají svět v New Yorku a zanevřela na Hollywood, který jí k srdci nikdy nepřirostl.

Během 2. světové války se zaměřila na získávání peněz pro charitu a organizace podporující návrat amerických vojáků ze zámoří. Také pracovala s postiženými dětmi a dávala soukromé hodiny herectví.

Svému původu vděčila za charizmatické role tmavovlasých krásek s obrovskýma tmavýma očima. Nepopiratelný byl ovšem i její herecký talent.