Frank Borzage (1893 - 1962)

“Vytvořte si citlivé publikum, ne herce. Nechte hrát diváka.“

Borzagovi měli celkem čtrnáct dětí, osm se dožilo dospělosti (bratr Daniel účinkoval ve společnosti Johna Forda, bratr Lew byl asistentem režie). V letech 1912-1917 působil Frank v Hollywoodu jako herec, režisérský debut přišel s krátkometrážním filmem THE PITCH O' CHANCE (1915). V červnu 1916 si vzal herečku Lorenu "Renu" Rogersovou, se kterou žil až do roku 1941. V roce 1945 se oženil s Ednou Skeltonovou; rozvedli se za čtyři roky. Borzage umírá v 68 letech na rakovinu a pohřben je na hřbitově “Forest Lawn Memorial Park" v kalifornském Glendale. Svoji hvězdu má dnes na hollywoodském "Chodníku slávy".

Úspěšným byl již v průběhu 20. let, režisérského vrcholu pak dosáhl na konci němé filmové éry a s nástupem zvuku. Po vizuální stránce jej ovlivnil německý režisér F.W.Murnau, který tehdy u Foxů působil. Borzage vyvinul svůj vlastní styl okázalého romantismu, který také uplatnil v ohromně úspěšné sérii filmů s Janet Gaynorovou a Charlesem Farrellem. Sem patří i romantické drama V SEDMÉM NEBI (1927), za které obdržel svého prvního režisérského Oskara, dále ANDĚL ULICE (1928) a ŠŤASTNÁ HVĚZDA (Lucky Star, 1929). (Druhý Oskar k němu mimochodem připutoval za filmem ZLÉ DĚVČE (Bad Girl, 1931)).

Typickým námětem Borzageových filmů byl vztah dvou mladých lidí, láska, která je nucena čelit takovým situacím jako byla 1.světová válka: V SEDMÉM NEBI (1927) a SBOHEM, ARMÁDO (1932), postižení: ŠŤASTNÁ HVĚZDA (1929), hospodářská krize: MAN'S CASTLE (1933) nebo nástup Nacistů, téma, které měl Borzage v Hollywoodu jaksi “vyhrazené pro sebe“: TŘI KAMARÁDI (Three Comrades, 1938), SMRTÍCÍ BOUŘE (The Mortal Storm, 1940).