Petr Lébl (1965 - 1999)

Český divadelní režisér, scénograf, výtvarník a příležitostný herec Petr Lébl se narodil 16. května 1965 v Praze. Své první divadelní krůčky učinil v patnácti letech, coby člen amatérského divadelního souboru Dopravních podniků DOPRAPO. Lébl sklidil první výraznější úspěch díky inscenaci Groteska podle knižní předlohy Kurta Vonneguta, který se v osmdesátých letech zúčastnil i jedné z prvních repríz a hrou byl nadšen.

V roce 1993 se stal nejmladším uměleckým šéfem v historii Divadla Na zábradlí, bylo mu osmadvacet let. Lébl si získal publikum pro svobodnou fantazii, poetiku a neomezitelnou imaginaci. Pomalu ale jistě se stával nejvýraznější osobností z řad divadelních tvůrců po roce 1989. Na Zábradlí režíroval tři přelomové inscenace A.P.Čechova- Racka, Ivanova a Strýčka Váňu, za první dvě získal cenu Alfréda Radoka pro nejlepší inscenaci. Režijně se podílel i na inscenacích Naši furianti, Revizor, Hrdina západu, Kabaret či Wesele. Za sedm let, si z Divadla Na zábradlí odskočil jen dvakrát: v Národním divadle inscenoval Branibory v Čechách v Národním divadle Habima v Izraeli hru Cyrano z Bergeracu.

Petr Lébl vytvořil dokonale komplexní divadelní díla, do kterých bral vše - literaturu, své pocity, zážitky nebo politickou situaci. Strýček Váňa byl vyprodán i osm let po jeho dobrovolné smrti. Svůj život ukončil na divadelním tahu nad jevištěm svého milovaného divadla, u sebe měl fotografii svého oblíbeného autora Kurta Vonneguta. Jeho odkaz však žije dál. V roce 2005 byl vydán jako příloha časopisu Svět a divadlo útlý svazek posmrtně shromážděných Léblových básní a o tři roky později byla v nakladatelství Host vydána kniha Radky Denemarkové Smrt, nebudeš se báti aneb příběh Petra Lébla, která mimo jiné získala v roce 2009 cenu Magnesia Litera za publicistiku.

Jeho znamenité inscenace žijí dál i díky pečlivým záznamům České televize. Coby herec se mihnul ve filmech ŽILETKY (postava Anděla) nebo v ENE BENE (sportovec). Petr Lébl byl letos zvolen časopisem Reflex Divadelní osobností let 1989-2009, a to naprosto zaslouženě.